středa 11. prosince 2013

Nové komentáře

Je to ale příjemné překvapení, když člověk zjistí, že o jeho příspěvky na blogu má někdo zájem, dokonce takový, že je okomentuje. Dnes jsem tu měl nejvíc komentářů od konce března.
Chybělo jim jediné - podpis.
Ostatním zájemcům se omlouvám, že dva z nich jsem musel pro nevhodný obsah smazat. Na autora tuto omluvu rád rozšířím, jestliže se představí. ;-)

sobota 26. října 2013

Odhad volebních výsledků

(26. října, 14:00)

Volební místnosti se zavřely, je opět možné zveřejňovat volební odhady. Takhle to tedy podle propočtů vychází mně:
  • ČSSD - 25,7 %
  • TOP 09 - 16,6 %
  • ANO - 16,0 %
  • KSČM - 11,0 %
  • ODS - 7,6 %
  • KDU-ČSL - 5,3 %
  • Úsvit - 5,1 %
  • SPOZ - 4,5 %
  • ostatní - 8,3 %

Toleranci bych si dal zhruba od +1/-2 % u menších stran do +2/-4 % u větších, u nových (ANO a Úsvit) s rovnoměrnou tolerancí oběma směry.

Graficky to pak vychází takto:


Přepočet na mandáty samozřejmě bude záležet na tom, kdo proleze přes pět procent, a tam to s tou tolerancí zůstává otevřené. Kdybych byl ale přesný bez tolerance, vyšlo by to:

  • ČSSD - 63 mandátů (o 8 víc než 2010)
  • TOP 09 - 41 mandátů (stejně jako 2010)
  • ANO - 39 mandátů
  • KSČM - 24 mandátů (o 2 méně než 2010)
  • ODS - 17 mandátů (o 36 méně než 2010)
  • KDU-ČSL - 9 mandátů
  • Úsvit - 6 mandátů
Z toho plyne, že levice by většinu ve sněmovně neměla.

Aktualizace:

Co mne až zaráží, je fakt, že jsem odhadl přesně všech sedm stran, které se dostaly do Sněmovny.

Z jednotlivých stran jsem nejlépe odhadl výsledek ODS, a to prakticky přesně. Ostatní pravici a podivné strany jsem měl víceméně v té - byť přiznávám poměrně volně nastavené - toleranci. Co mi naopak nevyšlo byl odhad výsledků levice. SPOZ a ČSSD dostaly hlasy pod tolerancí, KSČM nad tolerancí mého odhadu.


Průměrná chyba: 2,7 %. To není tak nejhorší.

Odhad počtu mandátů mi vyšel podle toho:
  • ČSSD - odhad 63 - výsledek 50 - chyba -13
  • TOP 09 - odhad 41 mandátů - výsledek 26 - chyba -15
  • ANO - odhad 39 mandátů - výsledek 47 - chyba +8
  • KSČM - odhad 24 mandátů - výsledek 33 mandátů - chyba +9
  • ODS - odhad 17 mandátů - výsledek 16 mandátů - chyba -1
  • KDU-ČSL - odhad 9 mandátů - výsledek 14 - chyba +5
  • Úsvit - odhad 6 mandátů - výsledek 14 - chyba +8
Průměrná chyba 8,4 mandátu.

pondělí 21. října 2013

Probudí se Wikizprávy z komatu? Čekají na správné lidi. Co třeba na vás?

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord.
Dosavadní minima byla tato:
  • 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013
  • 29 zpráv - I. čtvrtletí 2010
  • 33 zpráv - III. čtvrtletí 2012
  • 37 zpráv - IV. čtvrtletí 2012
  • 47 zpráv - II. čtvrtletí 2009
Wikizprávy se tak propadly do komatu, ze kterého by se ale snad mohly dostat. Vždyť v dosavadním průběhu října zatím vznikly hned tři nové zprávy, což je tedy vlastně vzestup, zvlášť když jsme teprve ve dvou třetinách měsíce. Aby se ale vyrovnal předchozím říjnům, bude třeba ještě hodně přidat, protože statistiky jsou přece jen jiné:
  • 2008 - 81 zpráv
  • 2009 - 30 zpráv
  • 2010 - 16 zpráv
  • 2011 - 42 zpráv
  • 2012 - 15 zpráv

Vývoj počtu zpráv na Wikizprávách

Jak se vlastně vyvíjel počet zpráv na Wikizprávách? To ukazuje následující graf:



Do konce roku 2008 se dá mluvit především o prvotním nadšení. Byla to jediná doba, kdy na Wikizprávy přispívalo velmi aktivně více redaktorů a počet nových zpráv se pohyboval v průměru nad hranicí 150 zpráv za tři měsíce. Později už zájem opadl a případné vzestupy byly spojené spíš s jednotlivými redaktory.

První propad ale držel Wikizprávy stále na úrovni skoro 50 zpráv za čtvrt roku. Na konci prvního čtvrtletí 2010, kdy došlo k historicky prvnímu propadu pod 40 zpráv za tři měsíce, se s Wikizprávami rozloučil jejich zakladatel Aktron. Tehdy se zdálo, že projekt nemá budoucnost.

Následoval ale vzestup, k jehož probuzení se mohu směle přihlásit, i když zároveň musím říct, že bych se mnohem raději přihlásil k tomu, že se povedlo přitáhnout více editorů a rozdělit rozvoj mezi ně. Nepovedlo. Tento rozmach trval do konce léta 2012 a průměrná tvorba dosahovala skoro 80 zpráv za tři měsíce.

Nynější éra, kterou si nazvěte dle svého sami, má průměrnou tvorbu zpráv zhruba 30 zpráv za tři měsíce.

Čeká se na správné lidi

V minulosti jsem měl nutkání svádět to na pasivitu současných přispěvatelů. Jak jsem si ale nedávno připomněl, oni nepovažují rozvoj Wikizpráv za svou prioritu, a tak posuďte sami, zda je spravedlivé tento propad svádět právě na ně. Wikizprávy podle nich v první řadě čekají "na správné lidi, kteří se tomu budou věnovat".

I já zvažuji svůj návrat, přestože nadále platí, že mé vzpomínky na způsoby, kterým jsem tam byl vystaven, jsou stále živé a odrazují mne. Spíš si ale nadále stojí na svém tvrzení současní přispěvatelé (vlastně jejich slovy "udržovači"), že "bylo dobře, že jsem z Wikizpráv odešel". Tak si tedy říkám, že není důvod, abych se tam cpal. To tu píšu, aby mi nikdo nevyčetl, proč tu volám po zapojení ostatních, když se sám nemám k dílu.

A navíc nikoli poprvé tady upozorňuji: Co se stalo mně, se v žádném případě nemusí stát někomu jinému. "Právě Ty" můžeš (nebo Vy všichni, koho to při čtení mého příspěvku napadne) být ten, kdo bude i pro současné přispěvatele "ti správní lidé". A hlavně můžeš být takový pro Wikizprávy.

P.S.: Pro účely této statistiky nepočítám "přehledy dnů", Přesto pro úplnost - v červenci jich vzniklo sedm, v srpnu pět a v září dva, tj. chybí přehledy u 85 % dní tohoto období.

středa 9. října 2013

Historical news - a Czech experiment with longevity Wikinews material

The historical news concept on Czech Wikinews was and maybe it still is an attempt how to extend the Wikinews scale. The Wikinews with historical news were meant to be more then just a current affairs web, although this task should have remain the main goal of the Wikinews, but they should also serve as an archive of the news of the past.
This blog is about the project of Czech Wikinews historical news, what they meant to be, where they are and what happened to them.
You can read the blog all or - if it is too long for you - the conclusion is there for you at the end.

Characteristics of current Wikinews

One of the main features of the Wikinews is their not-so-wikiness and a short lifespan of their articles. It all relates to the very nature of the news - they have to be published very fast, they are supposed to be quite short and they are usually less attractive as they become older. All that contributes to the fact that the Wikinews articles are usually written by just one writer, probably copyedited by another and published (this is the procedure on English Wikinews, or they are even published before the copyedit and copyedited later on other Wikinews - and that is like on Wikipedia). But with publishing, the articles usually became also finished. The basic feature of wikis, including Wikipedia (their wikiness) - the chance and/or the task to enter an old article and improve it - is not used often and on some Wikinews, including the English Wikinews, it is in fact practically forbidden, as the published articles become archived and locked from further edits.
The number of visits of any news article on Wikinews also drops rapidly as the article becomes old - and that acts against the wikiness of Wikinews, too.
I want to mention, that while these remarks are also stressed by many critics of the Wikinews concept in general, they are not all of their reasons to speak against Wikinews, nor the main ones.
What I think they are: A factor that further weakens the thrill to contribute to Wikinews. Making Wikinews content live longer and be longer attractive to the readers, it can be a way to make them more attractive to the writers as well.

Last impulse

Although I proposed the historical news as a rather new concept, my final step was provoked by the impulses from outside. Besides the Wikinews character in general, described above, there was one more last impulse that was more Czech Wikinews specific. The community of the Czech Wikinews has been small since their launch and the traffic there was rather light. When the current topic was not covered immediately it was lost for Wikinews. It was Wikimedian Danny B., who several times asked to allow older topics to be covered later.
There were two ways how to do that. I can name the first one the anniversary news. It means writing articles like:
The people in Czech Republic commemorated today the death of their patron St. Wenceslas. He was killed in 935...
Or on similar note, but less anniversary-like:
The German political parties are going to start the coalition talks today after the elections took place last Sunday. Angela Merkel's CDU won with...
The other way was to write the historical news: To return back in time, and publish a news article as it could have been written the proper day. And, that is important, mark it with the date of the news, and maybe also with the date when the news was written, like:
September 22: (written September 29) Angela Merkel's CDU won the German parliamentary election today with...
But considering this possibility, which was quite plausible to the community (with some individual exceptions), I thought more: What is the difference between writing the September 22, 2013 news today - and writing the September 22, 1803 news today? And in fact, I did not find many.
And the concept of the historical news could be even more useful as it can help with another matter:

Writing historical news

The way how to make any current affair news article live longer on Wikinews, is to put it into context of past articles - in thematic, geographic, time relations etc. However, the project does not have its own long history; the first Wikinews articles were written less then a decade ago, which limits the material to be used for depicting the context. Anyway, the author who is able to write a current affair news article shall be capable to reconstruct a news article from the past. And this is how the historical news should have been written.
I wrote the historical news guideline in October 2011 and started a discussion on the topic. Here is just a short summary of the guideline: the historical news are written based on the news sources (newspapers, journals, later radio and tv news and finally websites). They are based only on a knowledge that was available at the date of the news.
The time limit of the historical news was first set on 1800, as the modern journalism was already established in Czech lands at that time and the news sources should be available.
During a period of about half a year, 56 historical news were created, the first about a fire of the Czech National Theatre in 1881, then another about a Czechoslovakia football team match in the 1958 World Cup and others followed, mapping events of global importance as well as minor curiosities.

Dealing with historical news

There were few tasks how to deal with historical news. To popularize them, the portal:Historické zprávy in the portal namespace was created. It copied the structure of the Wikinews main page, but the most recently written articles were listed (not the articles about the newest events). As all the portals were removed this year from Czech Wikinews, you can see the historical news portal as archived in a user's namespace.
The other way to promote historical news as well as old current affairs news was to make the Today in the past section on the main page and on the portals. However, this plan has not been carried out yet. Also linking the old news into the new ones in the Related news section was a way how to relive the old articles and historical news.
To be transparent to the readers, all historical news were marked by a template. It says:
This is a historical news article. It is based on contemporary sources and can contain information that was later falsified or they judged the event in a surpassed way. To add context to the news we recommend you to find more information in Wikipedia, in the Related news section, in the list of news linking here or in categories containing related news.
In their capacity to map the development of the event, the historical news could provide a valuable background to Wikipedia articles. While the Wikipedia article describes usually the current view of the events with all the information, that are available today, it may be quite uneasy to understand, how the event was viewed by the contemporaries, who did not have all the information known today or did witness the event in the course of it. Only a few Wikipedia articles include also these aspects of the events.

Historical news point of view and correctness issues

As you have already probably mentioned from the historical news template text, there are two major issues that occrr when the news articles are written now from the past news sources. The author can find that the source is wrong in facts or is biased in evaluating the event.
The historical news concept, as I proposed it, however tries to bring the contemporary, not today's way of understanding the event, and it keeps the information incorrect, if they were assumed or published as correct at the date of the news.
I can't stress it enough that it could be highly controversial and even harmful as in past, just like in the time of wars, which are themselves very sensitive topics, the sides tried to distort the information and they even ran disinformation campaigns. In Czech Republic, we have our immediate experience with the Communist era propaganda and censorship in the news sources. And even without these extreme forms of inaccuracies in the news sources, there are countless examples of libels, allegations or even criminal charges that are dismissed much later after they had been published.
Nevertheless, I do not see any way how to solve the issue otherwise then marking the historical news properly and point the reader to further places where he/she can get the information that corrects the faults and biases.
Let's see it from the other side at the end: This issue in fact applies to the current affair news, too. It can also become known, sooner or later, that the facts that are written in the current affair news article are not correct or that they are distorted from just a single point of view. It means that for the historical news this should not be a disqualifying issue as it is natural for the news in general.

Reception of the historical news proposal and concept

I promoted the historical news at the Czech wiki-conference in 2011 (PDF version of the presentation is stored on Wikimedia Commons) and wrote an article about them in the Wikimedia Czech Republic Wikimedium bulletin (download here). These are places where you can read more about the idea (in Czech only).
The reactions varied. The most positive way could have been joining in writing the historical news. In fact, of the 56 historical news (3 % from the current amount of Czech Wikinews news articles and 2.5 % from all the content pages there), if my data are correct, I wrote 51, the other five were written by five other authors. Several other wikimedians supported the idea saying it can draw up more writers and readers, but did not take part themselves. As the full implementation was not finished, I cannot estimate the real potential of the idea, but a boundless optimism is not adequate.
On the other side, there was a sharp oposition to the idea from just one editor, Tchoř, who said for example that the historical news are:
nonsense fiction; making the historical news up does not have anything in common with news-writing and potential nonsenses can pose a threat to trustworthiness of my (Tchoř's) work.
and
even if the historical news will be correct on the level of hard data, it is rather probable that with its style or mood, it will completely miss the atmosphere of its age and the image created will be skewed.
I publish this criticism here, but I don't agree it is really a matter of trustworthiness. The historical news, when properly labeled, are never the real historical sources. Creating historical news from sources is as difficult as creating current affairs news from sources - geographical or thematic distance can be as obstacle as the time distance, and the further the distance the more difficulties it brings. And let's mention it again: the geographical and/or thematic distance is never labeled, while the time distance is honestly labeled at the historical news.

Conclusion

The historical news concept was proposed in 2011. The issues that shall be solved were found soon, especially the issue of biased sources or information that proved later to be incorrect. As in all the other issues, the final deal was left on the reader, who was properly informed, what kind of news he is reading and what problems he may tackle.
The reception of the historical news was mostly positive, but the active engagement in creation was quite limited. There were total of 56 historical news articles written, which is 3 % of the news articles on Wikinews at all. But the following table provides better comparison, as it includes only data since the start of the historical news project:
  • Current affairs news written:
    • Total: ca 350 (53 %), including:
      • articles by me: ca 220 (81 %)
      • articles by others: ca 130 (33 %)
  • Daily overviews (day pages with one-sentence so called shorts) written:
    • Total: 264 (39 %), including:
      • articles by me: 0 (0 %)
      • articles by others: 264 (66 %)
  • Historical news written:
    • Total: 56 (8 %), including
      • articles by me: 51 (19 %)
      • articles by others: 5 (1 %)
As the full implementation was not finished, it cannot be evaluated, whether the historical news could provide the longevity of articles (whether the historical news and the old current affairs news could be read more after they become old). There are no data whatsoever whether the project could draw more attention to the Wikinews, as this was the most appreciated thing it could have brought.
I have cut my connections with Wikinews last year after some disputes and community crisis. The development of historical news project stopped at all, while the development of the Czech Wikinews is questionable now.
Nevertheless, I still believe in the future of the Czech Wikinews as well as in the future of the historical news.

Examples of historical news individual articles and series

úterý 24. září 2013

Blízkost a vzdálenost stran podle lajkování na Facebooku

Data Boutique zpracoval metodou vícerozměrného škálování seskupovací analýzu příznivců jednotlivých politických stran na Facebooku. Co jsem z ní vyčetl já?


  • Než si odmyslíme vodorovnou a svislou osu, je zajímavé celkem rovnoměrné rozdělení vlevo a vpravo (čtyři vlevo, pět uprostřed, pět vlevo) a nerovnoměrné nahoře a dole (čtyři nahoře, tři až čtyři uprostřed, šest až sedm dole). Dále se můžeme pokusit vytvořit vlastní pootočené osy.
  • Je možné vidět levopravé klasické dělení (modročervená linie), ve skutečnosti jsou ale tyto strany k sobě blíž než některé jiné. Vzdálenost mezi ČSSD a ODS/TOP 09 je třeba mnohem menší než vzdálenost jejich a DSSS.
  • Černé linie ukazují jakousi hranici mezi establishmentovými stranami a radikálními stranami, je přitom otázka, kam počítat Úsvit (a SSO...). Establishmentových stran je víc (to není překvapení).
  • SSO je nicméně uprostřed nejspíš jako strana liberální nebo spíš svobodářská.
  • Můžeme si všimnout, že společným znakem Pirátů a DSSS je, že jsou "od všech daleko". 
  • Piráti mají nejblíž k SSO, společné jim (a jejich fanouškům) je asi úsilí o maximální omezení státu.
  • O něco podobného - tedy oddělení "od všech daleko" jako kdyby se (uvnitř mnohem nahuštěnější dolní poloviny) snažila ČSSD (a vlastně i TOP 09).
  • ČSSD je velmi daleko od svobodářů, ať už SSO, tak od Pirátů; ale úplně nejdál od DSSS.
  • Úsvit má nejblíž ke KSČM a k DSSS, dál k liberalistické SSO a nejdál ke konzervativcům a Zeleným.
  • Velká vzdálenost je také mezi Hlavu vzhůru a ODS, blízkost HV a KSČM může být spíš historická (kvůli Bobošíkové) a lze očekávat, že se změní.
  • Skutečné clustery ale tvoří jen VV/KSČM (a SPOZ) a vedle toho KDU-ČSL/ODS (a TOP 09).
  • Zelení jsou zajímaví tím, že se blíží ke svobodářům, ale mají mnohem blíž k pravici než k levici. Nejdál pak mají k KSČM/DSSS (a SPOZ!), z čehož se zdá, že jsou největší bojovníci proti totalitám.
Vyčtete i něco jiného...?

neděle 8. září 2013

Jaké to bylo, když Tokio pořádalo poslední LOH

V době konání LOH 1964 v Tokiu došlo k několika světově významným událostem:

  • Martin Luther King dostal Nobelovu cenu míru
  • Nikita Chruščov byl odvolán ze svých funkcí v Sovětském svazu, k moci se dostali Brežněv a Kosygin
  • Harold Wilson se po 13 letech vlády konzervativců stal prvním labouristickým premiérem v Británii
  • Čína provedla první test své atomové bomby
  • premiéru má filmová My Fair Lady s okouzlující Audrey Hepburnovou
  • Zambie vyhlásila nezávislost
  • v Kanadě vybrali novou vlajku země s javorovým listem místo post-koloniální (s Union Jackem v rohu, jako má dosud Austrálie, Nový Zéland apod.)

Co se asi tak stane během her v Tokiu v roce 2020...?

čtvrtek 15. srpna 2013

Ještě smutnější pohled na Wikizprávy

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce, v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy...

To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

neděle 4. srpna 2013

K "úkolu pro novou vládu", aneb jak je to možná se starobními důchody

Takováhle zpráva běhá po internetu:
Úkol pro novou vládu
Pro nově vznikající vládu bych měl úkol. A to úkol přímo početní. Má to být vláda odborníků, tak snad budou umět počítat.
Kalousek se neustále snažil přesvědčovat, že nejsou peníze na důchody. A proto se musí udělat důchodová reforma a „další pilíř“ a lidé si mají ukládat peníze do soukromých důchodových fondů, které mohou zbankrotovat, protože za ně stát nepřebírá žádné záruky.
Použiji zde pouze hrubá čísla a jednoduchý výpočet:
Počet pracujících: cca 5 milionů. Průměrná mzda: cca 25 000 Kč. Odvod na důchodové pojištění: 28 % (6,5 zaměstnanec + 21,5 zaměstnavatel).
Jednoduchým výpočtem zjistíme, že měsíčně se vybere na důchodové pojištění přibližně 5 000 000 x 7 000 = 35 000 000 000 (třicetpět miliard Kč).
Počet důchodců: cca 2,5 milionu (starobní i invalidní). Průměrný důchod: cca 10 000 Kč. Měsíčně se tedy vyplatí cca 25 000 000 000 (dvacetpět miliard Kč).
Kam se tedy ztrácí každý měsíc kolem deseti miliard korun?
To by se také někdo mohl domnívat, že chemik Kalousek používá nějakou chemickou reakci, při níž část peněz sublimuje. Bylo by možná zajímavé zjistit kam…
Podobných amatérských výpočtů je na Internetu hodně, ale zatím jsem neviděl podobný ohledně důchodového pojištění (častější jsou různé o tom, kde která romská rodina bere nehorázné sumy příspěvků). Co mají společného? Obvykle nefungují.

Tohle je můj pokus o analýzu:

Příjmová strana

Počet pracujících je možná 5 milionů, ale z nich je zaměstnáno jen zhruba 3,73 milionu (zde PDF), jejich průměrná mzda je zhruba 24 tisíc.(zde) Z toho je tedy příjem 25 miliard měsíčně.

Další zhruba milion lidí je živnostníků. Ti platí odvody na důchodové pojištění podle svého uvážení. Podle dostupných údajů je podíl jejich odvodů zhruba poloviční vzhledem k jejich výdělku - a jejich přiznávané výdělky jsou rovněž nižší. Přesnou částu nejsem s to spočítat, ale vypadá jen na zhruba něco mezi 1,5 a 3 miliardami měsíčně. Celkově se tak dostáváme k částce do 28 miliard korun měsíčně.

Ve skutečnosti je podle státního rozpočtu na rok 2013 příjem na dávkách důchodového pojištění 337,2 miliardy (zde), tj. měsíčně 28,1 miliardy korun.

Výdajová strana

Počet pouze starobních důchodců ve skutečnosti je 2,34 milionu.(zde) Průměrná výše starobních důchodů je o něco víc než 10,9 tisíce korun. To dává měsíčně 25,5 miliardy korun na starobních důchodech. K tomu se ale vyplácí zhruba 1,2 milionu pozůstalostních a invalidních důchodů, jejichž průměrnou výši nejsem schopný dohledat a musím tedy provést odhad. Podle internetových kalkulaček (zde) se u pozůstalostních důchodů (asi 700 tisíc) dostanu na průměrnou částku kolem 2200 Kč měsíčně, což je dalších 1,5 miliardy korun měsíčně. Výši invalidních důchodů už nejsem schopný spočítat vůbec, ale ČSSZ nám (zde) opět poskytuje data: 470 tisíc invalidních důchodců pobírá důchody ve výši celkově 3,8 miliardy korun měsíčně. Celkově tedy můj výpočet té sumy vychází na zhruba 31 miliard korun měsíčně.

Skutečnost je nicméně taková, že podle státního rozpočtu se má vyplatit v roce 2013 na všech druzích důchodů 384,2 miliardy korun (zde), tj. 32 miliard korun měsíčně.

Srovnání

To si jistě každý dokáže udělat sám. Ale pro jistotu, ať to máme přímo pod sebou:
  • Měsíční příjmy: Můj výpočet 28 mld. --- skutečnost 28,1 mld. --- "dopis" 35 mld.
  • Měsíční výdaje: Můj výpočet 31 mld. --- skutečnost 32 mld. --- "dopis" 25 mld.
Jak je možný ten rozdíl? Kromě toho, že výpočet pomíjí klíčový rozdíl v příjmech od zaměstnanců a od OSVČ, je pozoruhodné, že nadhodnocuje příjmy (plat 25 tisíc - skutečnost 24 tisíc) a podhodnocuje výdaje (důchod 10 tisíc - skutečnost 11 tisíc, počet důchodců 2,5 milionu - skutečnost 2,85 milionu).

Závěr: Hloupá propaganda.

středa 26. června 2013

Pandořina skříňka, která byla otevřená už před Zemanem

Miloš Zeman odmítl uvěřit deklarované sněmovní většině a jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem. Vzniká vláda odborníků, úředníků nebo kamarádu, záleží na vás, jak si ji nazvete. Je to věc, která nemá v historii obdoby, ale má své rádce.
A právě o nich chci psát. Pomíjím, že to je asi jediná cesta, jak mohl Zeman reálně postupovat, pokud nechtěl jmenovat současnou vládní koalici (a že Zeman nebude dělat to, co nechce, už ukázal v případu Putna). Pomíjím, že TOP 09 slibovala předčasné volby, když nebude vláda koalice, a teď obrací a vysvětluje, že to myslela nějak jinak (ano, myslela. Bylo to ve skutečnosti jen vydírání koaličních partnerů.). Pomíjím, kdo je premiérem, kdo může být ministry a co budou jak ministrovat.
Nechci ale úplně pominout, že je to riskantní precedent. Příště se může stát (a už jsem to taky někde četl), že prezident po volbách řekne: Zvolená většina se mi nelíbí, navrhnu si svého premiéra, i když nezíská důvěru. Je to problém? Těžko říct. Naše ústava je psaná volněji, s důvěrou v politiky, že budou dodržovat i implicitní  zásady, ne jen explicitní text. To se teď tak úplně nestalo, a samozřejmě můžeme mít ještě horšího prezidenta (rozuměj ještě většího diktátora, nějakého opravdového Hitlera), který by mohl jít stejnou cestou.
Ale má se kvůli tomu, jak už to naznačoval tuším Lukáš Jelínek ve včerejších ÚKáčkách, ústava zpřesňovat, aby byly pravomoci prezidenta jasněji definovány? Myslím, že pokud není cílem jejich záměrné rozšíření, nebo naopak zúžení, není to třeba. Ústava sice není psaná do posledního detailu, ale osobně se domnívám, že i v nejpřesnějším textu se vždy najdou nějaké uličky. Není hlavní, aby bylo přesně dané, co se smí, ale musí být dané, jaké jsou opravné mechanismy, když si někdo postaví hlavu. A ty v současné ústavě jsou - prezidentova premiéra a vládu schvaluje parlament, třetí pokus jmenovat vládu má předseda poslanecké sněmovny (jako zástupce sněmovní většiny), a nad vším bdí ústavní soud. Prezidentova moc - přestože se to teď řadě Zemanových odpůrců zdá - je v ústavě dostatečně omezena.

Hlavní téma: Zeman nebyl první, kdo to vymyslel

Teď tedy k těm rádcům. Zeman opravdu není první, kdo si vymyslel, že nebude respektovat sněmovní většinu a jmenuje vládu podle svého názoru: Jen si vzpomeňte na prezidentské volby a jednu z klíčových otázek na všechny kandidáty: Jmenoval byste vládu, kterou by podporovali komunisté?
Co implikuje tato otázka: V první řadě samozřejmě antikomunismus. Podle mne 24 let po listopadu laciný, ale přesto ještě historicky pochopitelný. Ve druhé řadě - a teď pozor - ignorování sněmovní většiny. Implikuje právě ten názor, kterého se teď Zemanovi kritici "děsí", názor, že přijde prezident, který po volbách řekne: Zvolená většina se mi nelíbí, odmítnu navrhnout premiéra, který by získal důvěru (s pomocí komunistů).
Zemanova pozice je navíc podstatně silnější než v tomto "otázkovém" příkladě. V něm mnozí volali po prezidentovi, který popře výsledky voleb ihned po jejich vyhlášení a po dohodnutí většiny (s komunisty). Nyní jsme v jiné situaci. Současná většina je slabá (101 hlasů postavených na neukotveném Doktorovi a věčně nedůvěryhodných LIDEM) a kopíruje většinu předchozí krajně problematické vlády.
Přesto nejsem přesvědčen, že Zeman měl postupovat tímto způsobem. I když bych měl jásat z pádu stávající koalice (a vnitřně asi jásám), stále se domnívám, že parlamentní většina je základem parlamentní demokracie. Stále se domnívám, že volební období se má dodržet, pokud má vláda většinu ve sněmovně a neexistují-li řádné ústavní překážky v pokračování jejího mandátu, byť by vládla skutečně špatně. Nejsem pragmatik, domnívám se, že politický řád se má dodržovat. Opakem řádu je totiž chaos - a ten je ještě horší. Nejsem příznivcem neústavních nebo mimoústavních revolucí.
Teď už ale v konkrétním případě nemohu než jen doufat, že Zeman, Rusnok i poslanci učiní takové kroky, které budou k prospěchu země. Kostky jsou vrženy, systémová chyba se stala a o systém teď už nejde. O ten půjde zase až příště. Ale brzy. Poprvé už při vyslovování důvěry.

neděle 23. června 2013

Máme silného prezidenta. Hodně silného

Dnešní hlavní poznatek ze (zprostředkovaně čteného, nikoli slyšeného) rozhovoru s Milošem Zemanem: Zeman je prezident, jehož sílu (a to jak politickou moc, tak sílu jeho osobnosti a jeho sebevědomí) nikdo nebude smět podceňovat. Jeví se, že tak silného prezidenta jsme tu od listopadu 1989 ještě neměli (přičemž ale síla prezidentů postupně rostla, je to do jisté míry návaznost na Klausovy sebevědomé a kontroverzní kroky v závěru jeho funkčního období).

Dále si projděme alternativy, které (teoreticky) nabídl, jak jsou reálné, jak by asi dopadly a komu by pomohly:

  1. Jmenování Němcové. Vypadalo reálně, dokud si člověk nepřipomněl onu Zemanovu sílu. Pokud by byla Němcová Zemanem jmenovaná, získala by navíc nejspíš i důvěru sněmovny a po určitou a tím myslím delší dobu by byla premiérkou. Na první pohled se zdá, že by to mohlo pomoci ODS, ale celkově by to záleželo na tom, jak by se vládě a Němcové dařilo. Komu by to uškodilo? Nepochybně Zemanovi, ani zbylé levici by to přitom uškodit nemuselo.
  2. Jmenování B. Sobotky. Zeman o něm možná reálně uvažoval, ale reálné není. Sobotka sám nechce, navíc i kdyby chtěl, nemá teď šanci získat důvěru ve sněmovně. Pomohlo by to asi každému kromě ČSSD, takže ta na to rozhodně nemůže kývnout.
  3. Vyvolání předčasných voleb. To by nepochybně pomohlo v první řadě ČSSD a KSČM. Ale Zeman to sám nezvládne. Nemá prakticky (s výjimkou nějakého nestandardního nebo kontroverzního řešení, které ale možná učiní) žádnou moc, jak přimět strany, které předčasné volby nechtějí, aby spoluvytvořili 120kovou většinu. Méně kontroverzní řešení, které by v důsledku za určitých okolností mohlo vést k předčasným volbám, by bylo, kdyby rychle jmenoval nějaké dva nýmandy neschopné sestavit vládu. Jenže pak by přišla na řadu osobnost v roli předsedy sněmovny, a to by asi byl někdo z  pravice. A tím bychom se vrátili k bodu 1.
  4. Jaká by mohla být ta kontroverzní řešení? Například se na všechno vykašlat a nechat vládnout Nečasovu vládu v demisi, až by to s ní už ani TOP 09 nevydržela. Samozřejmě tím není zaručeno, že by se to vůbec stalo. Zeman by na to ale doplatil, možná by na to doplatila také ODS.
  5. A pak je tu úřednický kabinet čili vláda odborníků. Co je jasné - s velkou pravděpodobností pomůže Zemanovi. I v případě, že by nedostala důvěru, mohla by spoluvytvářet tlak na předčasné volby. Může navíc při vhodném složení pomoci i Zemanovcům.
Co chci zdůraznit v této souvislosti, že právě bod 5 je s největší pravděpodobností nejpřímější cestou k (pořád velmi málo reálným) předčasným volbám, o které usiluje ČSSD, a přitom právě ČSSD (kupříkladu Dienstbier) bude nejspíš muset Zemana za takové rozhodnutí kritizovat. Zvláštní rozpolcenost.
Zbývá ale ještě otázka, jak moc je pravděpodobná varianta, že Zeman bude usilovat o to, aby jeho vláda odborníků vládla co nejdéle, byť by třeba nezískala důvěru. Mohl by otálet s druhým pokusem pověřit někoho sestavením vlády, a dokonce se spekuluje i o tom, že by mohl otálet i s rozpuštěním sněmovny podle čl. 35.2 Ústavy, i když by se na rozpuštění shodla sněmovna. Je to pravděpodobná varianta? Upřímně si myslím, že není. Ale na druhou stranu musím zopakovat: Zeman je prezident, jehož sílu nikdo nesmí podceňovat. Sílu, se kterou by mohl přikročit i k takovým krokům.

sobota 18. května 2013

Největší neúspěch českých hokejistů na MS v historii

Souhlasím s kapitánem národního týmu, že 7. místo na MS v hokeji není žádná tragédie. Je to jen sport, tragédie se dějí jinde. Právě proto není důvod říct, že letošní turnaj byl v historii MS pro Čechy nejhorší nebo druhý nejhorší vůbec.

Český tým obsadil sedmé místo na velkém turnaji dosud pětkrát, jednou i byl i osmý (na Světovém poháru 1996). Tady jsou i okolnosti:

  • MS 1994. Ve skupině 4:4 s Finskem, 3:5 s USA, 2:2 s Norskem a 1:4 se Švédskem. Ve čtvrtfinále po boji s Kanadou 2:3. Kanada nakonec vyhrála titul.
  • Světový pohár 1996. Ve skupině 3:7 s Finskem, 0:2 se Švédskem a 1:7 s Německem.
  • OH 2002: Ve skupině 8:2 s Německem, 1:2 se Švédskem, 3:3 s Kanadou. Ve čtvrfinále po boji 0:1 s Ruskem. Rusko nakonec mělo bronz, titul Kanada.
  • MS 2007: Ve skupině 8:2 s Běloruskem, 6:1 s Rakouskem a 4:3 s USA, pak propadák v další skupině: 0:2 s Německem, 2:3 se Slovenskem, 3:4 po prodloužení s Kanadou. Čtvrtfinále 0:4 s Ruskem. Rusko a Kanada nakonec jako v SLC 3. a 1.
  • OH 2010: Ve skupině 3:1 se Slovenskem, 5:2 s Lotyšskem, 2:4 s Ruskem, v osmifinále 3:2 s Lotyšskem na nájezdy, ve čtvrtfinále 0:2 s Finskem. Finsko nakonec bronzové.
  • MS 2013: Ve skupině 2:0 s Běloruskem, 1:2 se Švédskem, 2:5 se Švýcarskem, 2:1 na nájezdy s Dánskem, 4:2 se Slovinskem, 1:2 s Kanadou, 7:0 s Norskem. Ve čtvrtfinále 1:2 se Švýcarskem. Titul bude mít buď Švýcarsko, nebo Švédsko.
Tady je srovnání bilance se silnými (silná šestka), průměrnými (SVK a SUI, budiž...) a slabými týmy. Za vítězství se počítá 0 bodů u slabých, 1 bod u průměrných a 2 body u silných, za remízu se odečítá od uvedeného bod a za prohru dva. Vše se průměruje počtem zápasů.
  • MS 1994: plus body 1 (FIN), minus body 1 (NOR), celkem 0
  • SP 1996: plus body 0, minus body 2 (GER), celkem -0,667
  • OH 2002: plus body 1 (CAN), minus body 0, celkem +0,25
  • MS 2007: plus body 3 (USA, CAN), minus body 3 (GER, SVK), celkem 0
  • OH 2010: plus body 1 (SVK), minus body 1 (LAT), celkem 0
  • MS 2013: plus body 0, minus body 3 (SUI, DEN, SUI), celkem -0,375

Jediné další srovnání, které by mohlo úvodní konstatování o historickém neúspěchu pozměnit, by muselo vycházet z porovnání historické síly soupeřů, pak bychom mohli dospět k názoru, že některá umístění československých hokejistů v minulosti mohla být ještě horší, protože tehdy byla světová špička užší. Týkat by se to mohlo ZOH 1980 (5. místo), MS 1986 (5. místo) nebo ZOH 1988 (6. místo). Ale to už je na delší studování...

Co se mi jeví jako dobrá zpráva, je dopad Světového poháru 1996. Odborníci se shodují, že nebýt Garmisch-Partenkirchen (a ostuda 1:7 s Německem v SP 1996), nebylo by Nagano. Tak uvidíme, jestli se bude časem říkat: Nebýt Stockholm, nebylo by Soči. Anebo se třeba bude říkat, Stockholm neStockholm, pro Soči se nepoučili. ;-)

Jen pro zajímavost:

  • OH 1998: ve skupině 3:0 s Finskem, 8:2 s Kazachstánem, 1:2 s Ruskem, čtvrtfinále 4:1 s USA, semifinále 2:1 s Kanadou po nájezdech a finále 1:0 s Ruskem;
  • čili: plus body 7 (po 2 FIN, USA a RUS ve finále, 1 CAN), minus body 0, celkem +1,167

sobota 11. května 2013

Tohle mne dnes na Wikizprávách opravdu zamrzelo...

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou měsíců smazány.

Zůstal jediný, portál historických zpráv. Chvíli jsem doufal, že Danny usoudil, že tento portál je natolik specifický, že si existenci zaslouží, byť už byl tzv. sirotčí stránkou (tj. nebyly odkazované z jiných stránek na Wikizprávách ani do nich nebyly vloženy). Dnes ale Danny portál - prostě smazal.

Vím, že ani na Wikizprávách by nemělo fungovat vlastnění stránek (viz vysvětlující stránku na Wikipedii), přesto mne to zamrzelo. Dannyho argumenty pro smazání ostatních portálů, byť je považuji za zcela pomýlené a zavádějící, v tomto případě byly zcela mimo. Portál byl vzhledem ke svému účelu zcela funkční. Chápu, že historické zprávy jsou asi po mém odchodu mrtvým konceptem, to ale na zklamání z celého přístupu těchto nových Wikizpráv, které bez zábran ničí všechno, co se jim nezdá, nic nemění.

Abych nebyl neobjektivní, musím dodat, že navzdory všemu úsilí, které Danny B. věnuje podle mého zcela nesmyslnému přesunování kategorií, mazání portálů a podobným hloupostem, pracují - po delším váhání a nečinnosti, které jsem rovněž kritizoval - on a Lenka64 v pěkném rozsahu i na skutečné tvorbě. Výsledkem je překonání dvou milníků Wikizpráv - 2000 zpravodajských stránek a 1800 zpráv.

Danny B. to v Kronice pochválil jen prvním z čísel, no, budiž, to není tak podstatné, jako spíš ten fakt, že ona jubilejní zpravodajská stránka, kterou bylo čísla 2000 dosaženo. Šlo o přehled 3. května 2013, obsahující ze všech událostí toho dne jedinou - o úmrtí pro historii sportu nepodstatného australského tenisty Brada Drewetta, zajímavého tím, že byl šéfem tenisového okruhu ATP (což ale přehled vůbec neuvádí).

Srovnejme to s tím, jaké další důležité události se 3. května staly:

  • Prezident Zeman jmenoval tři nové ústavní soudce (první od svého jmenování a první za osm let)
  • Policie navrhla obvinit 12 lidí kvůli kauze Promopro
  • Ze zneužití pravomoci byl obviněn primátor Českých Budějovic
  • V Kyrgyzstánu havaroval americký tankovací letoun
  • Solární letoun Solar Impulse vyrazil na cestu napříč Amerikou
  • V Pákistánu byl zastřelen hlavní státní zástupce, který se zabýval případem atentátu na expremiérku Bhuttovou
  • Ze zřícené textilní továrny v Dháce byla vyproštěna těla již více než 500 obětí
  • Akciový index Dow Jones poprvé v historii prolomil hranici 15000
  • Izrael kvůli obavám z dodávek zbraní hnutí Hizballáh uskutečnil nálet na syrské území
  • Začalo MS v ledním hokeji
Atd...

K tomu je třeba dodat, že pahýlovitost některých přehledových stránek je katastrofální. Pokud v tomhle směru Wikizprávy nic neudělají, budou přehledové stránky (a Wikizprávy jako celek) v lepším případě k ničemu, v horším navíc pro legraci. Nové Wikizprávy sice konečně rostou, ale díky Lenčině péči se mění v poněkud morbidní zpravodajský portál zpráv o církvích (zhruba třetina nejnovějších zpráv, ale téměř polovina zpráv napsaných Lenkou64) a seznamů úmrtí (zhruba dvě třetiny zpráv v posledních 20 denních přehledech).

Snad jsem příliš kritický, snad je to proto, s jakým přehlížením se Danny zachoval ke všem portálům.

čtvrtek 25. dubna 2013

Spravedlivý proces

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“
napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný.

Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

úterý 9. dubna 2013

Pohyb na Wikizprávách

Znovu píšu o Wikizprávách. Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu.

Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů. Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět.

Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů, geografické už byly smazány, ostatní jsou odlinkovány z hlavní strany a jejich smazání bude nejspíš také jen otázkou času, ale jak jsem již psal, hlavní je jedno: Aby i v případě, že destrukce nějakého méně důležitého obsahu pokračovala, byla převážena konstruktivní tvorbou. A to nyní sláva bohu platí.

Jestli na tom má aspoň malý podíl i moje prudění tady na blogu, můžu být hrdý, nicméně určitě daleko méně než sami autoři na Wikizprávách. Teď si hlavně přeji, aby to vydrželo.

pondělí 8. dubna 2013

Citát z Wikipedie

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“
S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64.

Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si můžete srovnat sami.

Musím říct, že mne ty shody tak úplně nepřekvapují, jen si nejsem jistý, jestli si jich je vědoma i druhá strana. Za podstatnější než tyto shody ale přece jen pořád považuji ty rozdíly.

neděle 31. března 2013

K jednomu svědectví o homosexuálních a heterosexuálních sňatcích


U soudu, který v USA rozhoduje zjednodušeně řečeno o tom, zda mají platit zákony o homosexuálních sňatcích anebo zákony, které je zakazují, vystoupila 11letá Grace Evansová. Tady je video s jejím vystoupením.


Na blogu iDnes napsal Jakub Sluka český překlad a označil ho ambiciózně za konečné řešení jedné homosexuální otázky. Neberte prosím za urážku, když charakterizuji ostatní Slukovy blogy za argumentačně poněkud jednoduché.

K této následující úvaze mne ale přiměla až jedna z diskusí na Facebooku, kde bylo vystoupení podporováno popisem tvrzení psychologů, že
„Každý člověk, kterému chybí alespoň jeden rodič je tím poznamenán. V mnoha rovinách. Tak jako je jiné mužské a ženské myšlení – prostě to v té hlavě běhá jinak, tak je to i s chováním, vnímáním, vzory, potřebami… prostě mnohé roviny.“
Psychologové ale zároveň tvrdí, že sice existují něco jako psychologické typy (všeho druhu – genderové, temperamenty atd.), ale že naprostá většina lidí nespadá ryze do jednoho typu, ale že jde vždy o určitou směs těchto typů. Genderové typy se kryjí s biologickým pohlavím s vysokou korelací, ale nikoli stoprocentně, jelikož vliv hraje i výchova. A lidé „třetího pohlaví“ bývají z hlediska psychologické typologie genderově obzvlášť pestře rozvrstvení. Tvrzení, že každý muž je ryzí mužský psychologický typ a že každá žena je ryzí ženský typ, ve skutečnosti není typologie, ale stereotyp.

Už proto se ani ti samí psychologové neshodnou, zda je horší výchova v neúplné heterosexuální rodině (kde je přece jen větší pravděpodobnost, že jeden typ nebude zastoupen), nebo výchova v rodině s homosexuálními rodiči (kde je, navzdory přítomnosti dvou rodičů jednoho pohlaví, podstatně větší pravděpodobnost pestřejšího psychologicky typového složení než v prvním případě).

Nejdůležitějším faktorem je stejně v první řadě to, jaká je kvalita samotného vztahu každého z rodičů k dítěti. Až potom stojí, jaké mají pohlaví, vyznání, majetkové poměry atd.

Tolik jen k psychologii. Kulturní pohled v diskusi s věřícími není příliš přínosné uvádět. Ano, jsou kupříkladu společnosti, kde je mužské a ženské myšlení definováno úplně jinak. Nebo je tam výchova dětí k různým genderovým rolím vedena rovněž úplně jinak, například se vychovávají chlapci a dívky společně, ale navzájem zcela odděleně.

Ale věřící mají svou vírou definováno, že právě to, co je tradiční v naší kultuře, je dáno od Boha a tudíž je správné.

Aby bylo jasno, k této kulturní věci nic nemám, ani argumenty, ani výtky, je to prostě věc víry a osobních postojů, a v argumentaci je to prostě třeba přijmout, jakákoli diskuse tu těžko může vést ke změně těchto postojů a víry.

A co z hlediska sémantiky?

Vedle toho jsem si všiml určité záměrné neférovosti argumentace, kterou si Grace (nejspíš s tatínkem, který za ni pak mluvil do médií) pečlivě připravila – a dá se předpokládat, že na tom pracovali i s právníky, kteří právě s takovými efekty, které tu vidíme, umějí dobře pracovat.

Jen pro jistotu, Slukův překlad není přesný. Grace neříká
„Kterého z rodičů nepotřebuji? Mámu, nebo tátu?“
ona říká
„Kterého z rodičů nepotřebuji? Mou mámu, nebo mého tátu?“ 
Angličtina přivlastňuje mnohem častěji než čeština a často se toho „my“ v překladech musíme zbavovat, tady ale takové vynechání zkresluje především emocionální náboj, jaký v takové odpovědi cítíme.

Grace se tedy neptá: pokud budou mít homosexuálové děti, budou na. Ona se ptá – kterého z mých rodičů chcete označit za zbytečného? Kterého z mých rodičů mi chcete vzít?

Ale jí samozřejmě nikdo nic brát nechce. Sňatky homosexuálů nevezmou jejich maminku nebo jejich tatínka žádným dětem, ty jim můžou vzít maximálně těmto sňatkům předcházející rozvody.

A teď si uvědomte, že úplně stejně by mohli argumentovat děti homosexuálů, pokud už se vzali a pokud by jim nyní přikázali se rozvést, jen by ta jejich věta zněla trochu jinak:
„Kterého z mých rodičů teď už nepotřebuji? Mého Boba, nebo mého Mikea“ 
případně
„Kterého z mých rodičů teď už nepotřebuji? Mou Susan, nebo mou Mary“ 
A je zřejmé, že emocionální dopad té odpovědi, který s největší pravděpodobností byl cílem i této výpovědi, by byl úplně stejný.

Cvičené opičky

A na závěr: Nejsem si úplně jistý, jestli děti v podobném věku, vůbec mají v podobných, v podstatě politicky orientovaných procesech vystupovat. Své dětské svědky přitom používá také druhá strana.

Co mi ale přijde obzvlášť nevhodné, je to, jak zde byl dětský svědek použit. Ne jen k tomu, aby popsal svou zkušenost, jak mu pomáhá žít v takové nebo jiné rodině.

Dítě tu ještě zdánlivě nevinnou (o to nevinnější, že ji položilo dítě, přestože ji nejspíš napsal dospělý), ale jak jsem výše uvedl krajně neférovou řečnickou otázku. Tak se z dítěte-svědka, ještě pořád tolerovatelného, stalo dítě-prostředek ryzí manipulace. A vůbec nezáleží na tom, jestli manipuluje jedním, nebo druhým směrem.

čtvrtek 28. března 2013

Beznaděj z Wikizpráv

Na Wikizprávách se objevil nový redaktor s přezdívkou Cepice. Napsal zprávu o formuli 1, na začátečníka solidní, i když s větším množstvím chyb - překlepů a chyb gramatických, formátovacích i faktických (asi vzniklých překlepem). I kdyby někdo nebyl znalec a nevěděl, jak to je po faktické stránce, na první tři druhy chyb musel přijít snadno každý.
Zpráva z neděle přesto zůstala bez povšimnutí ostatních redaktorů po několik dní. Počkal jsem do doby, kdy se na Wikizprávách postupně prostřídali všichni tři současní "hlavní" redaktoři, Danny B., Tchoř a Lenka64, a čekal, zda se někdo z nich této - pro wikiprojekty typu Wikizpráv zcela nezbytné - redigovací činnosti chopí.  Nestalo se nic. Danny B. si pohrál s kategoriemi, Lenka64 založila několik denních přehledů a Tchoř přeložil jednu zprávu z anglických Wikizpráv. Chyby zůstaly neopravené a ani nováčka nikdo nepřivítal a nenabídl mu pomocnou ruku do budoucna.
Tak jsem to dnes opravil sám. Možná jsem se nemusel obtěžovat i s vysvětlením, proč jsem to udělal, jelikož jistě mohlo působit na ego místních redaktorů poněkud dráždivě či přímo urážlivě. Ale když si ho zpětně pročtu, nevidím v něm nic, co by nebyla svatá pravda:
"...to je jen připomínka, že byste se tu o to měli opravdu starat a nenechat tu takovýhle začátečnický pokus bez pozitivní, ale zároveň korektivní odezvy."
Zatímco na opravu článku se čekalo (marně) čtyři dny, reakce na toto upozornění přišla ihned, během několika minut. Ne, že bych čekal poděkování za to, že jsem za místní udělal něco, co nechali být - taky se to nestalo. Ale ouha, já byl pokárán! Lenka64 mi mimo jiné vyčetla:
"Buď tak laskav a nezneužívej shrnutí k nemístnému peskování... nejsme tvoji zaměstnanci. ... Tohle je wikiprojekt.. každý tu v rámci pravidel dělá, co chce a nikdo není vlastníkem ani velitelem." (zdůraznění Lenka64)
Lenka64 si neuvědomila, že já nikoho neúkoluji, že povinnosti vůči projektu si vzali na sebe všichni tihle tři redaktoři sami, stejně jako jsem si ji na sebe vzal a bral já, když jsem se tam ještě cítil dobře a pracoval jsem tam. Ani mně tam - kromě samotné wiki - nikdo nevelel. Každý wikiprojekt je založený na tom, že zkušení editoři opravují nezkušené, ne na tom, že každý si dělá něco sám. Na Wikizprávách není žádný velký provoz jako na Wikipedii, aby se to dalo omlouvat tím, že prostě nestíhají. Ne, v tom to není. Je to v tom, že na to kašlou, hrají si každý na svém písečku, jeden na denních přehledech, druhý na kategorizaci, štítkování a přípravě mazání portálů, a třetí (aspoňže to) jednou za čas na psaní článků - ale celková kvalita a rozvoj projektu je pro ně až někde v pozadí.
Na to není potřeba žádný velitel. Na to je třeba jediná věc - odhodlání dělat i to, co mne nebaví. S tím ostatně souvisí i ta námitka proti portálům/rubrikám, že je nikdo neaktualizuje. Nikoho to nebaví, tak to prostě nebudou dělat - a smažou je. Teď se zdá, že nikoho nebaví ani opravovat chyby, takže ani to prostě nebudou dělat. Co na tom, že Wikizprávy takto zůstanou a zůstávají plné chyb, hlavní je, že nemají "žádného velitele", že redaktoři odmítají odpovědnost za jejich obsah, a že se přesto Wikizprávám (jak pravil Tchoř) daří lépe než před půl rokem.

pondělí 25. března 2013

Nejlepší čeští střelci (duben 2012-březen 2013)

Nejvíc bodů za uplynulých 12 měsíců nasbírala Lenka Marušková. Žebříček se sestavuje jen ze seniorů.

  1. [33858] Lenka Marušková (pistole)
  2. [18326] Adéla Sýkorová (puška)
  3. [18097] Martin Strnad (rychlopalba)
  4. [17596] Kateřina Emmons (puška)
  5. [14914] Miroslav Januš (běžící terč)
  6. [14501] Josef Nikl (běžící terč)
  7. [9182] Bedřich Jonáš (běžící terč)
  8. [8275] Jiří Lipták (trap)
  9. [7497] Jiří Sychra (skeet)
  10. [6997] Martin Podhráský (rychlopalba)
Žebříček družstev je ovlivněn absencí většího počtu týmových soutěží v uplynulém roce s výjimkou "kancařů":
  1. [20670] družstvo střelců na běžící terč
  2. [4208] družstvo střelců na trap
  3. [3557] družstvo skeetařů
  4. [2104] družstvo puškařek

neděle 24. března 2013

Medailové naděje pro Soči po MS v rychlobruslení

Rychlobruslařské olympijské soutěže, to je celkem 12 sad medailí, na které se těší především Nizozemci a také Češi. A je to tak, díky Martině Sáblíkové si Česko polepšilo i v tomto přehledu medailistů z letošních MS v olympijských disciplínách.
Krasobruslení i rychlobruslení postrčily kupředu také Rusko, které přece jen naznačilo letos své ambice před olympiádou v Soči. Spolu s USA, Německem a Kanadou tvoří silnou čtyřku za vedoucím Norskem.
Pořadí zemí se už moc měnit nemůže. Zbývají totiž už jen čtyři medailové sady: MS v hokeji mužů a žen, MS v curlingu mužů a Světová týmová trofej v krasobruslení. Norsko už tedy definitivně vyhraje pořadí národů, předolympijská sezona mu vyšla skvěle.

1.Norsko16 - 7 - 10
2.USA11 - 6 - 9
3.Německo9 - 7 - 11
4.Kanada7 - 9 - 10
5.Rusko7 - 6 - 11
6.Francie6 - 8 - 5
7.Nizozemsko6 - 7 - 4
8.J. Korea6 - 5 - 1
9.Čína6 - 1 - 2
10.Švýcarsko4 - 5 - 0
11.Rakousko3 - 7 - 6
12.Polsko2 - 3 - 3
13.Slovinsko2 - 3 - 2
14.V. Británie2 - 1 - 1
15.Finsko2 - 0 - 2
16.Kazachstán1 - 2 - 0
17.Ukrajina1 - 1 - 3
18.Austrálie1 - 1 - 2
19.Česko1 - 1 - 1
20.Bělorusko1 - 0 - 0
21.Itálie0 - 4 - 4
22.Japonsko0 - 4 - 3
19.Švédsko0 - 4 - 2
22.Lotyšsko0 - 1 - 1
23.Chorvatsko0 - 1 - 0
24.Španělsko0 - 0 - 1

Tady je přehled českých výsledků v první desítce, nové jsou znovu označené hvězdičkou, bohatě přibyly hlavně díky svěřenkyním rychlobruslařského trenéra Nováka:
  • rychlobruslení, 5000 m: 1. Sáblíková*
  • rychlobruslení, 3000 m: 2. Sáblíková*
  • biatlon, smíšená štafeta: 3. Česko
  • běh na lyžích, 15 km klasicky mužů: 4. Bauer
  • biatlon, individuální závod mužů: 4. Moravec
  • biatlon, závod s hrom. startem mužů: 4. Moravec
  • rychlobruslení, 1000 m: 5. Erbanová*
  • skoky na lyžích, závod na velkém můstku: 5. Matura
  • biatlon, štafeta mužů: 6. Česko
  • rychlobruslení, 1500 m: 6. Erbanová*
  • akrobatické lyžování, moguly žen: 7. Sudová
  • skoky na lyžích, družstvo mužů: 7. Česko
  • snowboarding, snowboardcross žen: 7. Samková
  • alpské lyžování, slalom žen: 8. Záhrobská
  • biatlon, stíhací závod žen: 8. Vítková
  • biatlon, sprint žen: 10. Vítková
  • biatlon, štafeta žen: 10. Česko
  • krasobruslení, muži: 10. Březina*
  • severská kombinace, družstvo mužů: 10. Česko
  • rychlobruslení, 500 m: 10. Erbanová*

pondělí 18. března 2013

Mistři světa, kteří vyhráli v rodném městě

Musím se omluvit za nepřesnou informaci převzatou z jednoho amerického média. Není to jen osm krasobruslařů, kteří vyhráli v místě, kde se narodili. Obzvlášť se musím omluvit Olze Žákové, která správně uhodla, že v seznamu chybějí sourozenci Romanovi a Praha 1962 a já ji špatně opravoval.

Abych to napravil, tady je pokus sestavit seznam úplný:

  • 1909 - Lily Kronbergerová - Budapešť
  • 1913 - Fritz Kachler - Vídeň
  • 1922 a 1924 - Gillis Grafström - Stockholm
  • 1923 - Herma Szaboová - Vídeň (v kategorii žen)
  • 1925 a 1927 - Herma Szaboová - Vídeň (v kategorii sportovních dvojic)
  • 1927 - Sonja Henie - Oslo
  • 1934 - Sonja Henie - Oslo
  • 1935 - Emília Rotterová a László Szollás - Budapešť
  • 1937 - Cecilia Colledgeová - Londýn
  • 1952 - Jacqueline du Biefová - Paříž
  • 1962 - Eva a Pavel Romanovi, Maria a Otto Jelínkovi - Praha
  • 1967 - Emmerich Danzer - Vídeň
  • 1973 - Ondrej Nepela - Bratislava
  • 2005 - Irina Slucká, Roman Kostomarov - Moskva
Bohužel je pravděpodobné, že není možné sestavit opravdu úplný seznam. U celé řady krasobruslařů totiž místo narození není známo. U naprosté většiny z nich ale je tato konkrétní shoda velmi nepravděpodobná, takže s přiměřeně reálným otazníkem zbývá prakticky jen Rakušan Ludwig Wrede.

Boti, byrokrati a jiná havěť


Danny využil po 1,5 roce práva byrokrata a přidělil na Wikizprávách příznak bota, a to kamarádu Mildovi. Mildovo zdůvodnění bylo velmi stručné a neurčité a vše trvalo půl hodiny.

Mně přiděloval příznak bota na opakované žádání, na základě bezprecedentního výslechu a po konzultacích s jinoprojektovými byrokraty celé dva měsíce.

Určitý rozdíl samozřejmě v obou žádostech byl - Mildův bot běhá i jinde, můj byl zcela nový. Ale přesto - v mém případě to bylo 2954× pomaleji.

Pak ať se nikdo nediví, že jsem to pociťoval a dodnes pociťuji jako nerovné zacházení.

úterý 12. března 2013

Další období Wikizpráv - místo pokroku destrukce

Zhruba před dvěma a půl měsíci jsem na tomto blogu hodnotil, jak se Wikizprávám daří po mém odchodu, tedy poté, co jsem ztratil trpělivost s osobními útoky a s ústrky ze strany ostatních redaktorů. Je nejvyšší čas napsat, jak se věc vyvinula dál.

Obsah Wikizpráv

Tvorba velkých zpráv, která byla vždy považovaná za hlavní účel Wikizpráv, se nadále drží na velmi chabé úrovni. Za oněch 3,5 měsíce vzniklo 27 zpráv, to je 3,5krát méně než v prvním pololetí roku 2012. 
Je třeba upozornit i na to, že při takovém nízkém počtu zpráv pak roste i tematická podjatost Wikizpráv, pokud se jeden redaktor zaměří na jedno jediné téma. To se bohužel také stalo a z oněch 27 zpráv je pětina věnována protestům jihočeských studentů proti komunistické radní. Na obranu českých Wikizpráv je třeba dodat, že podobnou podjatost si pěstují i Wikizprávy anglické.
Tragické je ale zejména to, že za poslední měsíc (a nehraje roli, že byl poslední měsíc kratší než jiné) vznikly jen tři zprávy. To vše ukazuje, že Wikizprávy pod vedením Tchoře, Lenky64, Mildy a Dannyho B. nejsou schopné nijak posílit tvorbu zpráv a ta upadla - a podle posouzení ještě dalšího období zjistíme, zda neupadá ještě dál.
Hlavní zpráva na titulní stránce není aktualizována od 11. února. To je třeba zdůraznit i z důvodu destruktivního Dannyho plánu, o kterém napíšu níže.

Denní přehledy a další méně důležité věci

Nepochybně se Dannymu, Lence a Mildovi daří lépe udržovat denní přehledy. Je jich už 142, což je pěkné číslo. Že jde o obsah, který více či méně kopíruje Aktuality na Wikipedii a že jako takový nemůže nahradit skutečnou roli Wikizpráv, jsem psal už minule, není důvod to obšírně opakovat. Tímto tvrzením samozřejmě nechci zostuzovat práci na nich odvedenou. I méně potřebná práce má svou cenu, ale nemůže nahradit klíčový obsah Wikizpráv, tedy opravdové zprávy. Kupříkladu můj návrh na historické zprávy nikdy neměl nahradit klíčový obsah Wikizpráv, měl sloužit jako zajímavé doplnění. Nyní ale ten hlavní obsah, zprávy, schází.
Situace se zhoršila v kategoriích. Kategorizace stojí, s největší pravděpodobností proto, že Danny má plán, jak celou kategorizaci revolučně změnit. Výsledkem je již více než 100 neexistujících kategorií a rovněž neuspokojivý stav v kategorizaci nových zpráv.
Ale něco se asi opravdu chystá. Danny navrhl zavedení paralelního systému štítků a kategorií. Ve skutečnosti jde o věc, kterou jsme diskutovali již v minulosti společně, dokonce s celou řadou detailních rysů, které jsme tehdy probírali (například pojmenovávací konvence). Že mne Danny neuvádí jako spoluautora této myšlenky, je zajímavé. Zde to nicméně uvádím, ostatně mohu za to být chválen, stejně jako třeba kritizován... Navíc ani to není nijak tajné: Návrh na přejmenování kategorií na štítky (Danny spíš navrhuje doplnění štítků navíc ke stávajícím kategoriím) jsem přednesl i na samotných Wikizprávách již v dubnu 2010. Každý ho tam může najít. Tchoř byl pro, ale návrh nikdy nebyl uveden do praxe, Danny přejmenování jmenných prostorů zablokoval (viz též níže)...
Zároveň mne v souvislosti s tímto návrhem zaujalo, že Danny najednou připouští dělení stránek denních přehledů podle témat, aby se mohly kategorizovat tematicky. Ve skutečnosti jde rovněž o návrh, který už je na Wikizprávách ode mne, a to těsně před tím, než se do mne Tchoř a Lenka64 pustili a já odešel, tedy v listopadu 2012. Tehdy to Milda odmítl. Kdyby to nyní Dannymu schválil, možná vás to překvapí, budu spokojen, protože pořád takové řešení s kategorizovatelnými a/nebo štítkovatelnými podstránkami považuji za přínosné. Jak to ale dopadne, to těžko říct.

Portály (správně rubriky) pryč!

Přímým impulsem pro tento můj blog je nicméně další Dannyho návrh: Smazat portály. Zdůvodňuje to v první řadě tím, že se o ně nikdo nestará.
Než se dostanu dál, s dovolením budu dále hovořit o rubrikách, protože jako takové budou běžnému uživateli internetových médií mnohem srozumitelnější. Je to zásluha několikanásobného Dannyho šprajcu, že zůstaly na Wikizprávách nadále pojmenovány takto zmatečně.
Připomeňme si, že se to týká v zásadě čtyř tematických rubrik - Kultura, Ekonomika, Věda a technika a Sport. Je to skutečně tak obtížné pro tři členy redakce udržovat aktuální čtyři portály a aktualizovat je tak, aby v nich jako hlavní zpráva byla nějaká nová zajímavá zpráva? Samozřejmě není, v minulosti jsem to bez dokázal dělat já sám (byť přiznávám, že neaktuálnost rubriky Ekonomika pochází již z doby, kdy jsem na Wikizprávách ještě byl). Samozřejmě to vyžaduje jedno: Existenci takových zpráv. A to je horší. Tady jsou data zpráv, které by se v jednotlivých rubrikách mohly nyní objevit jako hlavní:
  • Sport: 16. února 2013
  • Věda a kultura: 18. ledna 2013
  • Ekonomika: 19. listopadu 2012
  • Kultura: 28. října 2012
Bude ostudnou známkou pro současnou redakci (komunitu) Wikizpráv, pokud se rozhodne rubriky smazat. Fakt, že zdůvodnění je takové, jaké je, ji usvědčuje z toho, že místo toho, aby napravovali příčiny (neexistenci zpráv), chystají se skrývat následky, a to dokonce i za cenu ničení užitečné práce vytvořené jinými. 
Danny si pomáhá odkazem na jiné projekty. Sám dobře ví, že výkřik "Na EN wiki to tak mají" je wikipedisty považován za hloupou výhovorku. Místo toho měl argumentovat skutečností nikoli cizojazyčných Wikizpráv, ale českých před mým odchodem. Hlavní zpráva na jednotlivých rubrikách sice nebyla často nejnovější, ale pořád vzhledem k tehdejší situaci českých Wikizpráv celkem uspokojivě aktuální. Tady je průměrné stáří hlavní zprávy jednotlivých rubrik v letech 2011 a 2012.
  • Sport: 11 dní
  • Věda a technika: 20 dní
  • Kultura: 23 dní
  • Ekonomika: 26 dní
Nyní - jak vidíte výše - by takových výsledků nebylo možné dosáhnout, použitelné zprávy jsou staré 26, 54, 136 a 114 dní.
K tomu všemu si Danny pomáhá naivně nepravdivými dezinformacemi, že rubriky nyní neobsahují nic víc než kategorie. Samozřejmě, že to není pravda. Všechny čtyři zmiňované rubriky, kterých se týká potřeba manuální aktualizace hlavních zpráv (aktualizace ve smyslu mazání cache se týká i ostatních, geografických portálů, ta se ale nemusí dělat ručně, dá se zajistit roboticky), slouží jako rubriky ve zpravodajských portálech. Anebo jinak: Obsahují totéž, co obsahuje hlavní strana - je snad i na hlavní straně jen to, co je v nějaké kategorii?
To mne přivádí k úvaze o hlavní straně. Bude se ta také měnit, aby ji nebylo nutné ručně aktualizovat? Vždyť i tam už je hlavní zpráva celý měsíc stará (novější by se našly, i když uznávám, moc jako "hlavní zprávy" neobstojí...). No, těžko říct, jak moc je to hrozba reálná, bohužel nynější plán na smazání rubrik místo jejich plnění mne zviklal, abych její reálnosti celkem uvěřil... Ostatně - podívejte se sami do historie aktualizace hlavní zprávy na hlavní straně: od mého odchodu se o ni nestará ani Tchoř, ani Danny B., ale pouze Venca24, jak se zdá jediný opravdový, třebaže tematicky poněkud zaujatý zprávař na Wikizprávách.

Tchořovo hodnocení

Nikoli v souvislosti s touto Dannyho aktivitou, která následovala později, jsem nedávno oslovil soukromě Tchoře, aby zhodnotil, zda můj odchod byl skutečně přínosem, jak otevřeně avizoval.
Detaily z jeho odpovědi zveřejňovat nemohu, nicméně si myslím mám plné právo zveřejnit, že v celku Tchořova odpověď byla, že můj odchod skutečně Wikizprávám prospěl.
Udělejte si sami obrázek z výše uvedeného. Sám ale už - na rozdíl od posledně - vyslovím svůj názor. Wikizprávy v rukách Tchoře a Dannyho stagnují nebo se propadají a přicházející návrhy situaci ještě dále zhorší.

pondělí 11. března 2013

Aktualizace medailových nadějí pro ZOH v Soči

Proběhlé soutěže změnily pořadí medailistů z MS v disciplínách pro OH v Soči. Dopředu zásluhou short tracku vyletěla Čína, ale Číňanům se dařilo i v Norsku na akrobatickém lyžování. Tam se prosadili také Kanaďani.

Aktualizované průběžné pořadí vypadá nyní následovně. Udělal jsem v něm i několik oprav z minule, zejména jsem doplnil smíšenou štafetu biatlonistů, která je také olympijskou disciplínou, takže už v seznamu je i Česká republika.

1.Norsko15 - 6 - 10
2.USA10 - 5 - 7
3.Německo9 - 6 - 9
4.Kanada6 - 8 - 7
5.Francie6 - 8 - 5
6.Čína6 - 0 - 2
7.Švýcarsko4 - 5 - 0
8.Rakousko3 - 7 - 6
9.Rusko3 - 6 - 5
10.J. Korea3 - 3 - 0
11.Slovinsko2 - 3 - 2
12.Polsko2 - 1 - 2
13.Finsko2 - 0 - 2
14.Ukrajina1 - 1 - 3
15.Austrálie1 - 1 - 2
16.V. Británie1 - 1 - 1
17.Bělorusko1 - 0 - 0
18.Itálie0 - 3 - 4
19.Švédsko0 - 3 - 2
Japonsko0 - 3 - 2
21.Nizozemsko0 - 2 - 2
22.Lotyšsko0 - 1 - 1
23.Chorvatsko0 - 1 - 0
Kazachstán0 - 1 - 0
25.Česko0 - 0 - 1

Do přehledu českých výsledků do první desítky se několik přidalo, ale zas ne tak moc (jsou označené hvězdičkou, některé jsou už starší, ale zapomenuté):
  • biatlon, smíšená štafeta: 3. Česko*
  • běh na lyžích, 15 km klasicky mužů: 4. Bauer*
  • biatlon, individuální závod mužů: 4. Moravec
  • biatlon, závod s hrom. startem mužů: 4. Moravec
  • skoky na lyžích, závod na velkém můstku: 5. Matura
  • biatlon, štafeta mužů: 6. Česko
  • akrobatické lyžování, moguly žen: 7. Sudová*
  • skoky na lyžích, družstvo mužů: 7. Česko*
  • snowboarding, snowboardcross žen: 7. Samková
  • alpské lyžování, slalom žen: 8. Záhrobská
  • biatlon, stíhací závod žen: 8. Vítková
  • biatlon, sprint žen: 10. Vítková
  • biatlon, štafeta žen: 10. Vítková
  • závod sdružený, družstvo mužů: 10. Česko*
Tento týden přibyde MS v krasobruslení (4 sady medailí) a běžecké maratony v Oslo (2 sady medailí), o týden později MS v curlingu žen (1 sada) a MS v rychlobruslení (12 sad medailí).

pátek 1. března 2013

Březnoví předolympijští šampioni

Jak vypadá průběžné pořadí medailistů z MS v disciplínách, které budou příští rok v Soči olympijské? Tady je přehled:


1.Norsko13 - 4 - 9
2.Německo8 - 5 - 8
3.USA7 - 4 - 2
4.Francie4 - 5 - 2
5.Rusko3 - 3 - 4
6.Kanada3 - 3 - 3
7.Švýcarsko2 - 5 - 0
8.Slovinsko2 - 3 - 1
9.Finsko2 - 0 - 2
10.Rakousko1 - 5 - 6
11.Ukrajina1 - 1 - 3
12.Austrálie1 - 1 - 1
Polsko1 - 1 - 1
14.Bělorusko1 - 0 - 0
V. Británie1 - 0 - 0
16.Švédsko0 - 3 - 2
17.Japonsko0 - 3 - 0
18.Itálie0 - 2 - 4
19.Lotyšsko0 - 1 - 1
20.Chorvatsko0 - 1 - 0

Česko bohužel zatím letos žádnou medaili na mistrovství světa v olympijských disciplínách nevybojovalo. Nejlepší české výsledky jsou tyto:
  • biatlon, individuální závod mužů: 4. Moravec
  • biatlon, závod s hrom. startem mužů: 4. Moravec
  • skoky na lyžích, závod na velkém můstku: 5. Matura
  • biatlon, štafeta mužů: 6. Česko
  • snowboarding, snowboardcross žen: 7. Samková
  • alpské lyžování, slalom žen: 8. Záhrobská
  • biatlon, stíhací závod žen: 8. Vítková
  • biatlon, sprint žen: 10. Vítková
  • biatlon, štafeta žen: 10. Vítková
To je zatím v první desítce všechno. V nejbližší době přibydou výsledky družstev ve skoku a v severské kombinaci, za týden MS v akrobatickém lyžování a v short tracku a intervalové závody na 10 a 15 km klasicky (na MS se jelo volně, takže započítávám tyto).

Zatím je rozdáno 50 sad medailí, skoro jednou tolik ještě zbývá.

středa 30. ledna 2013

Článek pro Álu

Jakou že mám náladu? Vylepšenou agentem P.

Víte, o co jde?

No přece o Agenta P. :-)

P.S. Stačí, Álo? ;-)

úterý 29. ledna 2013

Experience from English Wikinews II


(published in Czech as Zkušenosti z anglických Wikizpráv II, on January 29, 2013)

The day before Yesterday I wrote a blog here about my news story on English Wikinews. After two days I have to add: It did not go well. The story probably won't be published ever as a regular news story.Adding to the original Czech blog: I have later started the difficult procedure described later, so maybe the story will be published someday in the end...

I was confronted with the complicated system of English Wikinews that I had already described. In practice, the system is even more complicated and more malfunctional as it looked like in theory and from the first sight.

Waiting for the official review did not took several hours, like I thought, it took three days (and everyone probably knows what three days mean in news reporting). After three days I have received comments from the reviewer, that included request for new sources, for adding a part about Czech president powers - and especially for update, because so much time has passed since the story had been written. I admit at least part of the requests would help the story. I also admit the reviewer did a lot of work with it.

I will return to the first request later. I understand the second request, although it is very difficult to fulfill it with the limited knowledge of English sources. The third one is a deterrent one. It says: Start a new work, that can lead to more requests to upgrade - and it can lead to the situation, when the author has to wait for a new revision after he is finished just to find that he has to update again. And more, I do not know how to update the news story on English Wikinews, the Czech Wikinews does not update its stories, it writes new ones as the original one gets outdated.

English Wikinews sources

Adhering to sources has to be commented as well. I am a strong supporter of proper sourcing myself. Nevertheless I do not think it is good to ask for sources ad absurdum. I consider the information that Václav Klaus was a parliament speaker, the year when Miloš Zeman stopped being prime minister or the information that the first round of presidential vote took place two weeks ago obvious and easily verifiable in various sources including Wikipedia. I think the request to source it is inappropriate to Wikinews. Especially when the first two pieces of information are not news-kind, they are historical and I would understand its sourcing on Wikipedia, but it is excessive on Wikinews. What more, the English Wikinews prefer English-language sources, they lean to refuse the small-language ones. If you want to publish a story on English Wikinews, it is preferable to be an expert in English media. What is easy to verify in Czech media, is much more difficult to find in the English ones. Then you have two chances: Try it without sources (or with the Czech ones) and hope the reviewer will be tolerant (in fact, I would describe it more as a reviewer with a sense of adequacy), or that the story you are going to enter in English Wikinews, will have to be reduced to what the English media write.

Only "good" news

All that means the English Wikinews accepted the philosophy that can be described like Wikipedia refusing any article not being at least good. (By the way, I shall mention that I was accused of introducing this philosophy to Czech Wikinews, while I have always been far away from the demands that exist on English Wikinews. And more, my own demands on stories on Czech Wikinews never led to hide or delete the substandard news, they always had a chance to exist, albeit criticized). Even for Wikipedia, this philosophy would be difficult. For English Wikinews, with around 100 main namespace edits per day, it is self-destructive.

Experience from English Wikinews


(published in Czech as Zkušenosti z anglických Wikizpráv, on January 27, 2013)

I have written a news story about Czech presidential election on English Wikinews. It is my sixth story on English Wikinews (in almost five years, which means I am not a regular contributor there). My experience with English Wikinews is however more and more unconvincing.

English Wikinews obtained a status of media aggregated into Google News. It meant Wikinews had to start an official review system. Who writes a story, marks it with the review template and waits for an approval from the experienced author. The review comprises content, language and formal copyediting. The story is not published unless it has passed a successful review process.

Of course, this is a good concept, although it does not fully correspond to the original standard of Wikipedia "what I edit, immediately occurs on wiki". It has to be mentioned that flagged revisions (a similar, but less complicated system) are already on on several Wikipedia versions, eg. Russian Wikipedia, Polish, German, Hungarian and even on English Wikipedia. Wikinews however is a different project with a different content. Wikipedia is an encyclopedia, where users usually use searches to find propper information. Wikinews is a news portal, where readers usually look for the materials published on front page. And without publishing (without being approved in the review process) the news story does not occur on front page.Added more in comparison with the original story: In fact, the stories that are not published, are later considered "abandoned" and they are deleted.

And this is the point. The review system on Wikinews is simply too slow. News approval does not take several minutes, but hours. At present, when the internet news go online with news published in minutes, the English Wikinews are respectable, however useless as news service.

And more, it seems to me not all news are treated the same way. Some news are reviewed within hours, other even within tens of hours. My story waits for review for 24 hours. One contributor, probably a newcomer himself, entered the discussion about its quality. If any official reviewer read the story and if not, why - I do not know. In fact, it is not easy to find who are the official reviewers.

What I write, is the outsider view, the view of the "permanent newcomer" to English Wikinews, however on the other side, it is a view of an experienced Wikipedian and an educated journalist, who knows well, what wiki-news need.

So allow me to add some more observations.

It is difficult to find how the new author should work. When the review system was founded on Wikinews, it was rather difficult to find it really works. The person entering the Wikinews from Wikipedia should have easily start a story, then wait, wait and wait - and suddenly be informed the article was marked abandoned, because he did not know how to mark it for review. The situation is a little bit better now, with a pre-filled template when starting a new story. Nevertheless the interface did not make much progress to inform the author better. It looks, however, that even the stories that have been started wrongly, are cared somehow, which is an improvement.

Another disappointing finding: English Wikinews probably do not follow enough, whether the potential renaming of the article was made by copy and paste. This way violates the Creative Commons license, I had to correct one such case today, anyway.

English Wikinews are one of the biggest in the Wikimedia space. Although I have many objections in regards of Czech Wikinews, the English Wikinews situation is problematic in various aspects, as well.

Well, I am also trying my luck on French Wikisource as well, and even there, the first steps are not easy...

Zkušenosti z anglických Wikizpráv II

Předevčírem jsem tu napsal blog o tom, jak se vedlo mnou založené zprávě na anglických Wikizprávách. Po dvou dnech musím dodat, že to s ním dopadlo špatně. Článek nejspíš nikdy nebude zveřejněn jako řádná zpráva.

Narazil jsem totiž na již popsaný složitý systém anglických Wikizpráv. V praxi je ale ještě komplikovanější a nezvládnutější, než to vypadalo v teorii a na první pohled.

Čekání na oficiální revizi článku netrvalo několik hodin, jak jsem si myslel, ale celé tři dny (každému je asi jasné, co znamenají tři dny ve zpravodajství). Po třech dnech jsem se dočkal komentářů od editora, které zahrnovaly požadavek na doplnění mnoha zdrojů, na doplnění části o pravomocích českého prezidenta - a zejména na aktualizování, protože uplynulo tolik času. Uznávám, že určitá část požadavků byla na místě a že jejich splnění by vedlo k vylepšení článku. Taky uznávám, že editor si s tím dal hodně práce.

K prvnímu požadavku se vrátím za chvíli. Druhý požadavek chápu, byť je jeho zpracování pro člověka s omezenou znalostí anglických zdrojů krajně obtížné. Třetí požadavek je odstrašující. Znamená pustit se (mně neznámým způsobem - české Wikizprávy články neaktualizují - tady se má aktualizovat jak?) do práce, která může vyvolat nové požadavky na úpravy, ale navíc může znamenat, že když autor s aktualizováním skončí, bude čekat další dny na novou revizi - a pak se doví, že má znovu aktualizovat.

Zdroje na anglických Wikizprávách

Lpění na zdrojích si rovněž zaslouží svou poznámku. Já osobně jsem velkým zastáncem zdrojování. Nicméně se opravdu nedomnívám, že je správné požadovat zdroje ad absurdum. Informace o tom, že Václav Klaus byl předsedou poslanecké sněmovny, rok, kdy Miloš Zeman přestal být předsedou vlády, nebo údaj, že první kolo prezidentských voleb proběhlo před dvěma týdny, považuji za celkem zjevné informace, které lze snadno dohledat kdekoli včetně Wikipedie. Zejména první dva údaje nejsou údaje zpravodajské a jejich ověřování zdroji bych snad pochopil na Wikipedii, ale přijde mi velmi nepřiměřené na Wikizprávách.

Anglické Wikizprávy navíc požadují zdroje v angličtině, jinojazyčné mají tendenci odmítat. Pokud byste tedy chtěli uveřejnit zprávu na anglických Wikizprávách, musíte být znalcem anglických médií. To, co je zcela snadné ověřit v českých médiích, je mnohem obtížnější dohledávat v anglických. Pak máte dvě šance: Buď to zkusit bez zdrojů (nebo s českými) a doufat, že editor bude tolerantní (ve skutečnosti bych to spíš popsal jako smysl pro přiměřenost), anebo že zpráva, kterou na anglické Wikizprávy vložíte, bude muset být očesána podle toho, co o události zrovna píšou jen anglická média.

Jen "dobré" zprávy

Anglické Wikizprávy zkrátka přijaly koncept, který by se dal přirovnat k tomu, kdyby na Wikipedii nemohl existovat žádný článek, který není aspoň dobrý. (Mimochodem, připomenu, že z toho, že takový koncept zavádím na české Wikizprávy a že tím odrazuji české editory, jsem byl viněn i já - a jak daleko k požadavkům, které mají na anglických Wikizprávách, jsem vždy měl! Navíc žádný můj nárok na zprávy na Wikizprávách nikdy nevedl k tomu, aby byly takové zprávy ukryty, vždy měly právo na existenci, byť s kritikou.) I pro Wikipedii by to byl problém. Pro anglické Wikizprávy, se zhruba 100 editacemi v hlavním jmenném prostoru denně, je to přístup sebevražedný.

neděle 27. ledna 2013

Zkušenosti z anglických Wikizpráv

Napsal jsem na anglických Wikizprávách zprávu o zvolení prezidenta České republiky (mimochodem, české Wikizprávy tu zprávu stále ještě nemají). Je to už šestá zpráva, kterou jsem tam napsal (za téměř pět let, takže žádný častý přispěvatel tam rozhodně nejsem). Moje zkušenosti s anglickými Wikizprávami jsou ale stále rozpačitější.

Anglické Wikizprávy mají status média, které je agregováno do Google News. K tomu musely zavést systém oficiálních revizí. Kdo napíše zprávu, označí ji šablonou "review" a čeká, až ji nějaký delší dobu vyzkoušený redaktor Wikizpráv prověří po obsahové, jazykové i formální stránce, schválí a tím je zpráva publikována.

To je samozřejmě dobrý koncept, byť poněkud neodpovídá původnímu standardu Wikipedie "co odedituji, okamžitě se projeví na wiki". Je třeba dodat, že prověřování editací už mají (méně formální cestou) zavedené i některé jazykové mutace Wikipedie, například Wikipedie v ruštině, němčině, polštině, maďarštině a vlastně už i v angličtině. Wikizprávy ale fungují přece jen jinak než Wikipedie. Wikipedie je encyklopedie, na které se obvykle vyhledává, Wikizprávy jsou zpravodajský portál, na tom se obvykle nehledá, ale čte aktuálně to, co je na titulní stránce. A bez publikování (tedy schválení v procesu revize) se zpráva na titulní stránce neobjeví.

A jsme u jádra pudla. Systém revidování zpráv na Wikizprávách je prostě pomalý. Schválení zprávy trvá ne několik minut, ale několik hodin. V současnosti, kdy je internetové zpravodajství skutečně záležitostí minut, ne-li vteřin, jsou anglické Wikizprávy sice seriózní, ale jako zpravodajství zcela neužitečné.

Navíc se mi nezdá, že by se ke všem zprávám přistupovalo stejně. Některé zprávy jsou zrevidovány během několika málo hodin, jiné čekají třeba desítky hodin. Moje zpráva čeká na zrevidování 24 hodin. Do diskuse o její kvalitě se zapojil jeden redaktor, pravděpodobně sám víceméně začátečník. Zda a proč se o zprávu nezajímal nikdo, kdo patří mezi oficiální editory, nevím. Ono se ostatně nedá příliš najít, kdo jsou oficiálními editory.

To vše, co píšu, je pohled zvenčí, pohled "věčného začátečníka" na anglických Wikizprávách, ale na druhé straně zkušeného wikipedisty i vystudovaného novináře z praxe, který dobře ví, co wiki-zprávodajství potřebuje. Takže ještě několik postřehů pro případné další zájemce.

Zjistit, jak má člověk postupovat, je obtížné. Když byl systém prověřování článků na Wikizprávách zaveden, bylo vůbec těžké zjistit, že existuje. Člověk, který přichází z Wikipedie, mohl snadno založit článek, pak čekat, čekat, čekat - a najednou se nečekaně dovědět, že článek byl označen za opuštěný, protože nevěděl, že ho má označit za k prověření. Nyní je situace o něco lepší, pokud redaktor zakládá zprávu pomocí okénka pro založení nové zprávy, dostane k dispozici určitý návod předvyplněnou šablonou. Rozhraní nicméně příliš vyvinuto nebylo. Někde jsem si ale všiml, že - byť třeba s prodlením - o špatně založené zprávy je jaksi pečováno, nikoli jako dřív, kdy byly prostě předurčeny k zániku.

Dalším zklamáním bylo, že anglické Wikizprávy možná nesledují dostatečně, zda k případnému přejmenovávání zpráv nedochází copy-pastováním. Takový způsob porušuje autorskou licenci, přesto jsem ho dnes musel napravovat.

Anglické Wikizprávy jsou jedněmi z největších ve "vesmíru Wikimedia". Je třeba říct, že ač mám k českým Wikizprávám řadu námitek, situace anglických je v některých ohledech rovněž velmi problematická.

Zároveň ale zkouším svoje štěstí na francouzských Wikizdrojích a první kroky nejsou rovněž jednoduché...