pátek 23. září 2016

Rušení nočního klidu a rušení oslav - kdo vlastně co v téhle kauze ruší

Nová kauza zasáhla český mediální prostor. Novela zákona o přestupcích (200/1990 Sb.), která vstupuje v účinnost 1. října, zabrání novou úpravou nočního klidu tomu, aby se vůbec mohly konat jakékoli spontánní oslavy, třeba sportovních úspěchů a podobně. Je totiž prý potřeba, aby všechny takové akce byly hlášeny rok předem (píše iDNES).

Prý...

A věc se už stala i tématem předvolební kampaně. Prý za to může nynější vláda. Tak se pojďme podívat, co k uvedenému tématu vedle toho, co se uvádí v článku a v kampani, můžeme ještě dohledat.

Noční klid

Noční klid byl v zákoně o přestupcích definován poprvé až s účinností od 15. ledna 2013 (novela 494/2012 Sb.). Tehdy bylo § 47, odst. 3 zákona dáno, že noční klid je od 22:00 do 6:00 hodin a že zúžení této lhůty je možné obecně závaznou vyhláškou obce nebo rozhodnutím na základě této vyhlášky.

Mimochodem, tato změna je z pera poslanců za ODS. Celá novela (garantovaná za předkladatele Ivanou Řápkovou z ODS) se týkala zákazu pobytu jako možné sankce za přestupek. Konkrétně ustanovení o nočním klidu ale doplnil jiný tehdejší poslanec za ODS a bývalý ústecký hejtman Jiří Šulc, pro hlasovali všichni poslanci ODS (a také ostatních stran s výjimkou KSČM).

Změna zákona k 1. říjnu

Zásah do této praxe byl proveden novelou 204/2015 Sb. Bez zmínky v důvodové zprávě byla odebrána možnost zúžit příslušnou časovou lhůtu rozhodnutím na základě obecně platné vyhlášky a zůstala jen možnost udělat to vyhláškou samotnou.

Zdůvodnění nacházíme v otázkách a odpovědích k tématu, vydaných ministerstvem vnitra až v září 2016 (ale nejspíš se dá najít i někde dřív, dost možná někde v materiálech legislativní rady vlády apod.). Vysvětlení je založené na tom, že obce příliš často nepostupovaly v souladu s novelou 494/2012 Sb.

I když zákon vstoupí v účinnost až 1. října 2016, projednán byl už v červnu 2015, v senátu v červenci a ve Sbírce zákonů vyšel v srpnu 2015. Už od té doby tedy toto ustanovení platí a obce se na něj mohly připravovat.

Základem této novely byl vznik registru přestupků a k němu se vedla hlavní diskuse. Je tedy možné, že si nikdo z poslanců či senátorů opravdu nevšiml této změny, aspoň jsem nikde v debatách o tomto zákonu nenašel, že by na to někdo upozorňoval.

Další novela

Věc se znovu dostala do sněmovny letos v dubnu, v rámci projednávání novely přestupkového zákona (vyšla jako 250/2016 Sb.) a projednávání nového zákona (251/2016 Sb.) Tuším, že kvůli harmonizaci s právem EU (snad to píšu přesně, ale na tom tak nesejde...), došlo k rozdělení přestupkového zákona a celý § 47 se přesunul právě do nového zákona 251/2016 Sb., kde je nyní jako § 5 odst. 6. 

Tentokrát ale pozornost upoutalo jedině ustanovení o urážce úřední osoby. Pokud jde o noční klid, nikdo pozměňovací návrh nepodal. Od zveřejnění ve Sbírce přitom uplynulo zhruba osm měsíců.

Ústavní soud vstupuje do hry

V červnu 2016 vydal Ústavní soud rozhodnutí ve věci vyhlášky o nočním klidu obce Chrastava. Byla to věc starší, samotná vyhláška vznikla již v roce 2014. Nicméně je to judikát, který samozřejmě do budoucna musí být respektován.

V závěru rozhodnutí se uvádí i toto:

"Z ustanovení věty druhé § 47 odst. 3 zákona o přestupcích vyplývá, že veřejný zájem, jakým je nerušený odpočinek v noční době, má být zájmem na udržení místních tradic a na upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity převážen toliko ve výjimečných případech. Tyto výjimečné případy, kdy se doba nočního klidu stanoví jako kratší nebo žádná, je třeba vymezit natolik určitě, aby lidé v obci žijící mohli počet a rozložení potenciálně částečně či úplně probdělých nocí v roce předvídat, tj. buď konkrétním datem, datovatelným obdobím či událostí, jejíž datum je pro osoby žijící v obci předvídatelné."

Jinými slovy:

  1. Právo na spontánní oslavu není nezadatelné a je samo o sobě slabší než právo na noční klid.
  2. Výjimečná akce, která naruší noční klid, musí být daná datem nebo událostí, jejíž datum je pro občany předvídatelné.

I když se zdá, že Ústavní soud tím měl na mysli spíš takové události, které se konají v místě obce či v okolí, věřím, že to lze nepochybně převést i na "nadmístní akce" (viz níže), o kterých se často mluvilo - třeba na mistrovství světa a oslavy tamního úspěchu. Formulování takového vymezení může být složitější, ale nemělo by být nemožné.

iDNES upozorňuje na problém

Možná nikoli jako první, ale iDNES na problém upozornilo. Ale pozor, tím nemám na mysli nový článek, ale ten ze začátku července letošního roku a následné pokračování stále ještě z července. V obou se píše o možných problémech obcí se spontánními oslavami. A ve druhém se také uvádí, že právě proto se Svaz měst a obcí obrátil na ministerstvo s návrhem vlastní vzorové vyhlášky, která by poskytla obcím určitou volnost, jak problém řešit.

Předseda Svazu měst a obcí František Lukl výslovně říká: "Naformulujeme takové ustanovení do obecně závazných vyhlášek, aby se nemusela scházet zastupitelstva ke každé jednotlivé akci nadmístního charakteru."

A ministr František Chovanec dodává, že resort už ten návrh od svazu dostal a že ho po úpravách a dalších konzultacích vydá, "takže obce budou mít čas, aby ji integrovaly".

Ministerská vzorová vyhláška

Rozcestník k metodickým pokyny k předpisu, jehož účinnost se blíží, se objevuje na webu ministerstva vnitra stále ještě v červenci 2016. Součástí je jak stanovisko ministerstva (to je ještě z 1. července), tak vzorová vyhláška. U té se datum najít nedá, nicméně celý rozcestník byl vystaven na webu ministerstva až zhruba týden po zveřejnění článku iDNES s reakcí ministra Chovance, tak si troufám předpokládat, že už diskusi se Svazem měst a obcí reflektuje. Je nicméně možné, že je to právě naopak a že tato vzorová vyhláška protest Svazu obcí neobsahuje.

Tomu by naznačovalo to, že její text je - mýma očima - k tématu docela nedostačující, jelikož nepostihuje právě to, co chtěl Lukl (akce "nadmístního charakteru", typicky nějaké ty oslavy titulu mistra světa v hokeji...). Ale co, je to jen vzor, že...?

Já chci s dovolením ještě upozornit na "poznámku pro obec", která je na konci vzorové vyhlášky. Ta mj. doporučuje ohlašovací povinnost u některých obecnějších akcí:

"Obec si může v rámci obecně závazné vyhlášky dle ustanovení § 10 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, stanovit ohlašovací povinnost, a to například následovně: Svatby ohlášené obecnímu úřadu minimálně 15 dní před konáním."

Tuto část výslovně uvádím zejména proto, že se podle mne celkem jasně neshoduje s roční lhůtou, kterou uvádí novější článek iDNES. Ta nejspíš vychází z rozhodnutí Ústavního soudu o předvídatelnosti dnů, kdy je noční klid rušený.

Shrnutí Svazu měst a obcí a ministerstva

Na začátku září se na webu Svazu měst a obcí objevuje materiál, který problematiku nejčerstvěji shrnuje. Nepřináší mnoho nového, jen vědomí, že SMO ví o uvedených metodických pokynech ministerstva. A předseda Lukl jasně uvádí:

"Je třeba najít takové řešení, které bude v souladu s nálezem Ústavního soudu. Mezi akce dané do vyhlášky by měly patřit například národní soutěže či různá mistrovství. Zjednodušeně události nadmístního charakteru. Nelze totiž předvídat, kdo vyhraje, a je logické, že pokud se tak stane, lidé budou chtít slavit i po desáté hodině večer."

Též se uvádí, že podle ministerstva vnitra celé povolování výjimek nebude omezovat soukromé oslavy. Vychází to z tiskové zprávy ministerstva, která cituje náměstkyni Vildumetzovou: "Obyvatelé se nemusí bát o své soukromé oslavy a jiné soukromé události. Novelizace přestupkového zákona se jich nijak nedotkne. Nepodléhají totiž oznamovacímu režimu vůči obci. Mohou se tedy konat i po 22. hodině, pokud neporušují noční klid."

Samozřejmě, právě v poslední větě je jádro pudla: Nová kauza totiž tvrdí, že pořádná spontánní oslava se jaksi bez rušení nočního klidu neobejde. Možná na to budete mít jiný názor, ale já se domnívám, že to není správná představa. Navíc, na základě poznámky ve vzorové vyhlášce, obce mohou podle všeho usoudit, že pro některé (ohlášené) rodinné a soukromé akce (typu svateb) apriorně noční klid omezí.

Podrobné shrnutí ministerstva vnitra je v tzv. otázkách a odpovědích, které jsou z 5. září.

Nový článek iDNES

A teď tu máme ten nový článek. Na první pohled vidíme, že hned v úvodu neříká pravdu.

"Města a obce musejí od prvního října zveřejňovat rok předem všechny společenské akce, které se mohou protáhnout déle než do 22 hodin."

Ne, je třeba zveřejňovat jen ty společenské akce, které se mohou protáhnout déle než do 22 hodin a přitom hrozit rušením nočního klidu. Přesnost definice těchto zveřejněných akcí je přitom ne zcela jasná a podle všeho můžou obce využít určitou míru tvořivosti. Připomínám, že spornou vyhlášku potom může ministerstvo vnitra pozastavit a Ústavní soud zrušit.

Dále se píše o té velmi sporné roční lhůtě, kterou přitom samotný článek zpochybňuje i tím, že i v menších obcích se zastupitelstvo zpravidla schází jednou za čtvrt roku.

Takže jediným problémem zůstává - jak se uvádí v článku - pořádání spontánních akcí, které někoho skutečně napadnou na poslední chvíli.

Závěr

Je nepochybné, že situace se zkomplikovala. Na jedné straně za to může samotná novela, na druhé pak rozhodnutí Ústavního soudu. Je pravděpodobné, že v době, kdy se o změně zákona jednalo, nikdo nepředpokládal, že Ústavní soud přijde s výkladem o potřebě "předvídatelnosti potenciálně probdělých nocí". Myslím, že tuto vlastnost jasnovidectví neměl nikdo, ani poslanci ODS, kteří do zákona první úpravu v roce 2012, ani poslanci vládní koalice, kteří o změně hlasovali v roce 2015, když Ústavní soud rozhodl až v roce 2016.

Ale stalo se a někteří pořadatelé akcí si musejí rozmyslet, jak správně postupovat - kdy akci s předstihem nahlásit pro zpracování vyhlášky, kdy ji pořádat mimo noční hodiny, kdy nějakými prostředky zaručit, že nebudou rušit noční klid - a kdy vytušit, že jejím pořádáním se vystavují riziku spáchání přestupku, nebo že jejím pořádáním naplňují svůj jiný zájem, který je nad tuto ochranu povýšen.

Přitom platí, že pokud někdo naruší noční klid a někdo kvůli tomu pošle návrh na projednání přestupku, neznamená to, že obec má povinnost to automaticky za přestupek označit, nebo je jako přestupky sankcionovat (nejlehčí sankcí je přitom pouze napomenutí).

K tomu znovu zopakuji z rozhodnutí Ústavního soudu:

"Veřejný zájem, jakým je nerušený odpočinek v noční době, má být zájmem na udržení místních tradic a na upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity převážen toliko ve výjimečných případech."

A také svou vlastní námitku: Nemyslím si, že platí, že pořádná spontánní oslava se bez rušení nočního klidu jaksi neobejde.

Dovedu si tedy dobře představit - nejspíš podobně jako Svaz měst a obcí - že současná úprava sice není jednoduchá, ale když si s tím někdo dá práci, dovede vyvážit právo na noční klid a na společné hlučné oslavy. A myslím si, že noční klid je věc, se kterou stojí za to dát si práci...

Osobně mne na tom při tom zaráží několik věcí:

  1. Proč se to řeší až nyní, v zásadě až od července, a proč se to znovu objevilo právě teď, když celá úprava je skoro o rok starší?
  2. Proč se to muselo stát předmětem předvolební kampaně?
  3. Proč je z toho vůbec viněna současná vláda, když podstatný vliv na věc měl Ústavní soud na této vládě nezávislý - a kdyby k novele 204/2015 Sb. vůbec nedošlo, zasáhl by Ústavní soud stejným způsobem původní znění, které přitom navrhla pravicová ODS?

Na mnoho otázek jsem se odpovědět pokusil. Na tyto tři už to bohužel nedovedu.