Okinovo okýnko

Po vzpomínce na Otakara Černého ještě o něco kratší na profesora Jana Sokola . Jan Sokol na Wikikonferenci v roce 2011. Foto: Aktron, CC-BY-SA Potkal jsem ho několikrát díky své nedávné - nebo už dávnější - minulosti wikipedisty. On sám byl naším nejslavnějším kolegou vůbec, šťastný příklad vysokoškolského pedagoga, který vnímal krásu, užitečnost - i rizika Wikipedie. Byl nepochybně velmi sečtělý, ale nejen to. Byl moudrý. A pozor, je rozdíl mezi tím být moudrý a být chytrý. Chytrých lidí je spousta, ale moudrých mezi nimi menšina. A i někteří lidé, kteří jsou tupí jako vantrok, mohou být moudří, i když to je ještě neobvyklejší. Profesor Sokol asi byl i chytrý, ale nikdy jsem to úplně neřešil. S moudrostí se obvykle pojí i pokora. Není to však pokora vědění. Kde věděl a rozuměl, stál si za svým a uměl o tom argumentovat. Kdo je moudrý, nemusí být pokorný v tom, že je moudrý. Je pokorný v tom, že ho samotná moudrost nedělá lepším než ostatní. I když nakonec vlastně dělává, ale to už m...

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé . Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít příklady toho, jak podobné zkreslení vzniká. Třeba tak, že autor z dostupných zdrojů vybere zjevně jen tu část, která objekt vykresluje jedním, a nikoli opačným způsobem. Dnes jsem narazil na takový příklad. Článek Be-celem vznikl v květnu roku 2008 překladem tehdy existujícího článku na anglické Wikipedii. Nebyl to ale úplný překlad. Tady je pokus o analýzu (tak trochu obsahová analýza, ale neberte to vážně) toho, co zůstalo ztraceno v překladu . Počet vět v EN článku Počet vět v CS článku Podíl převzatých vět Výroky Be-celemu o sobě nebo neutrální obecné výroky o Be-celemu, které moh...

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný, protože o něm téměř jistě ty zdroje budou. Jenže diskuse o oborových kritériích se obvykle vedou úplně jinak. Mluví se o tom, jestli dotyčné něco znamená ve společnosti, jestli je to důležitější než fotbalisti, jestli je to důležitější pro mne nebo pro Tebe. Ale tak se to vždycky akorát sveze k tomu, že se o tom pohádáme, a nic se nedohodne. Ta diskuse by se měla vždy vést úplně jinak: Argumentujte ne skutečným (nebo domnělým) významem těch či oněch lidí/věcí, ale tím, že snesete argumenty o tom, kde se o těch lidech/věcech běžně píše. Napište, že o horách existuje ta a ta kníž...

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora ). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si můžete srovnat sami. Musím říct, že mne ty shody tak úplně nepřekvapují, jen si nejsem jistý, jestli si jich je vědoma i druhá strana. Za podstatnější než tyto shody ale přece jen pořád považuji ty rozdíly.

Předevčírem jsem tu napsal blog o tom , jak se vedlo mnou založené zprávě na anglických Wikizprávách. Po dvou dnech musím dodat, že to s ním dopadlo špatně. Článek nejspíš nikdy nebude zveřejněn jako řádná zpráva. Narazil jsem totiž na již popsaný složitý systém anglických Wikizpráv. V praxi je ale ještě komplikovanější a nezvládnutější, než to vypadalo v teorii a na první pohled. Čekání na oficiální revizi článku netrvalo několik hodin, jak jsem si myslel, ale celé tři dny (každému je asi jasné, co znamenají tři dny ve zpravodajství). Po třech dnech jsem se dočkal komentářů od editora , které zahrnovaly požadavek na doplnění mnoha zdrojů, na doplnění části o pravomocích českého prezidenta - a zejména na aktualizování, protože uplynulo tolik času. Uznávám, že určitá část požadavků byla na místě a že jejich splnění by vedlo k vylepšení článku. Taky uznávám, že editor si s tím dal hodně práce. K prvnímu požadavku se vrátím za chvíli. Druhý požadavek chápu, byť je jeho zpracování ...

Napsal jsem na anglických Wikizprávách zprávu o zvolení prezidenta České republiky (mimochodem, české Wikizprávy tu zprávu stále ještě nemají). Je to už šestá zpráva, kterou jsem tam napsal (za téměř pět let, takže žádný častý přispěvatel tam rozhodně nejsem). Moje zkušenosti s anglickými Wikizprávami jsou ale stále rozpačitější. Anglické Wikizprávy mají status média, které je agregováno do Google News . K tomu musely zavést systém oficiálních revizí . Kdo napíše zprávu, označí ji šablonou "review" a čeká, až ji nějaký delší dobu vyzkoušený redaktor Wikizpráv prověří po obsahové, jazykové i formální stránce, schválí a tím je zpráva publikována. To je samozřejmě dobrý koncept, byť poněkud neodpovídá původnímu standardu Wikipedie "co odedituji, okamžitě se projeví na wiki". Je třeba dodat, že prověřování editací už mají (méně formální cestou) zavedené i některé jazykové mutace Wikipedie, například Wikipedie v ruštině, němčině, polštině, maďarštině a vlastně už ...

...a v tuto chvíli jsem přece jen překročil kritéria volitelnosti. Dojmy? Jestli budu slavit? Ne. Je to jen riziko, že se na výbor snese další spousta práce. Navíc - třeba přece jen zvolen nebudu, zbývají čtyři hodiny a stačí jeden dva hlasy proti a jsem ze hry. Totiž, ona to není hra, hra je forma zábavy. Tak jako tak jasně vnímám, že moje podpora se za poslední rok výrazně snížila. Vidím sice, že podstatná část těch, kteří mě nepodporují, jsou lidé dlouhodobě úzce osobně spojení s některou ze stran sporů, jež jsme řešili, ale v žádném případě nepodceňuji - naopak, chci to zdůraznit - že jiná část je z lidí, u kterých žádná taková podjatost podle všeho neexistuje. Co tím chci říct: Prosím nezpochybňujte tuto volbu. Dávám tedy dva závazky: 1) Dodržím to, co jsem řekl, že budu nadále rozhodovat stejně jako dosud a rozhodněji než v prvních letech svého arbitrování. Spoustě lidí se to nelíbilo, ale jiným zase ano. 2) Nemám tak silný mandát jako někteří jiní kolegové. Předám tedy...

Milda, dobře známý kamarád a obhájce Dannyho B., ve své kritice vůči mně dále přitvrzuje. Poté, co mne vyzval ke stažení kandidatury ve chvíli, kdy jsem na tom byl lépe než na začátku (a přiznávám, i lépe než teď), nyní mne osočil, že jsem se ve své obraně proti DeeMusilovu úmyslnému nactiutrhání choval jako ufňukaná bába. Jak se to ale shoduje s tou jeho obranou Dannyho B.? Moje identita je na Wikipedii známa. Ale když o mně někdo napíše sprostou lež, šíří ji a já jdu pro ochranu své - wiki-veřejnosti známé - osobnosti žádat o nápravu tam, kde je to na Wikipedii zvykem (a bohužel jsem odmítnut), jsem podle Mildy ufňukaná bába. Když o Dannym B. - pokud vím, sám jsem to neviděl - napsali standardní článek a spojili v něm jeho wikipřezdívku s jeho identitou, když o něm tuším nenapsali žádnou lež ani pomluvu, Danny se obrátil se žádostí o nápravu nejen tam, kde je to na Wikipedii zvykem (a jeho požadavek byl přijat), ale dokonce hned běžel i na policii. Ale podle Mildy je nepochybně...

Před třemi dny připsal Milda k mé kandidatuře (k mému potvrzení) na funkci arbitra nelichotivou a lehce pokryteckou poznámku , že by za podobné intenzivní kritické zpětné vazby sám od kandidatury dávno odstoupil. Napsal jsem mu, že nevidím důvod, když kritiků je méně než třetina, tedy méně než je třeba ke zvolení, a že bych tím znevážil hlasy, které mne podporují. Později jsem se ještě víc zamyslel a došlo mi, že to odstoupení by dávalo ještě méně smysl, když jsem vůbec o potvrzení požádal. Tehdy, 3. ledna, večer, se u mé kandidatury sešlo - pokud nyní počítám přesněji - 17 hlasů pro, 7 hlasů proti a jeden se zdržel. Ale srovnejme to se situací, kdy jsem se - zcela dobrovolně - rozhodl o potvrzení ve funkci požádat? Tehdy jsem měl představu o názoru zhruba jen jedenácti z těchto 25 lidí. Z toho jsem čekal, že podporu mám jen tak u čtyř z těchto lidí, zatímco devět je asi spíš proti. Srovnejte si to sami: Před žádostí o potvrzení - to jsem měl pocit, že mne podporuje jen asi 36 pro...

Je to něco málo víc než měsíc, co jsem už si řekl dost a odešel na neurčitou dobu z Wikizpráv . Přestalo mne bavit, že jeden redaktor (ale též správce) Tchoř, který sám připouští, že Wikizprávy nepředstavují jeho hlavní zájem, a který za celé své působení napsal jen hrstku překladů zpráv, doporučuje nejpracovitějšímu autorovi, aby odešel, když se mu na Wikizprávách něco nelíbí. Taky mne přestalo bavit číst od Lenky64, jejíž chování je na Wikipedii již dlouho neblaze proslulé, že jsem diktátor, když jsem ve skutečnosti musel trpět, jak jsou mé návrhy potírány, ať už byly podpořené většinou (menšina měla podle téhož Tchoře právo na názor), nebo nikoli (já jsem ale právo na menšinový názor neměl). V pozadí byl také Dannyho vliv, ale ten už je pro běžný popis poněkud promlčený. Takže jsem odešel. Wikizprávy od té doby sleduji z povzdálí. Nevím, jestli se jim daří lépe beze mne, než se mnou. To ostatně posuďte sami. Obsah Wikizpráv Jedním z kritérií užitečnosti a kvality Wikizpráv je...

...ten, kdo si na něco stěžuje, příliš často nemá chuť podřídit se nestrannému rozhodnutí. Všiml jsem si toho dobře u některých specialistů na věčné soudní spory - a bohužel jsem to zažil velmi dobře také v arbitrážním výboru na Wikipedii, kde téměř každý výrok, který nebyl v plném souladu s názorem některé ze stran, býval důvodem k označení z podjatosti a podobným vylomeninám. (k článku na iDNESu Evropský soud už si toho všiml: Co Čech, to stěžovatel )

Nedávná myšlenka vyslovená spoluzakladatelem Wikipedie Jimbem Walesem v diskusi na Wikiverzitě : „Be careful about valuing 'openness' above quality and the achievement of serious goals. Take a look at how badly trolls can upset and ruin a culture. I absolutely support openness - in a framework of quality and thoughtfulness.“ Čili česky: „Buďte opatrní, když dáváte větší hodnotu otevřenosti nad kvalitou a dosažením vážných cílů. Všimněte si, jak vážně mohou trollové poškodit kulturu. Zcela podporuji otevřenost - v rámci kvality a ohleduplnosti.“ ...a má pravdu.

Ne, jsem si jistý, že se to opravdu nedá. Proto dál trvám na tom, že podobné chování musí být posuzováno stejně jako osobní útoky na samotné Wikipedii. Jestliže někdo označí (nepřímo, ale zcela jednoznačně!) v blogu významného celostátního média jiného wikipedistu za ignoranta, v takovém případě jde o ještě škodlivější jednání než osobní útok skrytý kdesi v běžné diskusi na Wikipedii. Ještě stále platí toto pravidlo Wikipedie a trvale ho budu ze všech sil podporovat. Pokud by komunita usoudila, že není pro fungování Wikipedie takové pravidlo vhodné, myslím, že by přišla o mnoho editorů, kteří by nechtěli přihlížet tomu, jak se touto změnou vlastně doporučí právě takové nevhodné chování; přičemž já bych byl téměř jistě mezi těmi, co by odešli.

Jeden svérázný, ale údajně podle slov zvenčí "výborný novinář", dohnán zcela subjektivními, osobními a jako takovými klidně pochopitelnými pohnutkami, napsal o Wikipedii článek. Následovala série různých reakcí. Mimo jiné jsem ho osobně kontaktoval e-mailem s upozorněním na některé jeho omyly a s výzvou, že pokud bude potřebovat o Wikipedii opět něco zjistit, může se na mne vždy znovu obrátit. Onen novinář nejenže na můj dopis nijak nereagoval, ale dokonce místo toho vytrhl jednu jedinou jinou reakci a prohlásil to za jasný důkaz obecnosti svého tvrzení. Povězte mi, dělá tohle výborný novinář? Anebo už česká novinařina klesla tak hluboko, že tohle se hodnotí jako výborná novinařina? Spíš doufám, že svatozář onoho novináře je dalece přehnaná...

O Vánocích máme užívat klid a pohodu. Ale jak to mám na Wikipedii udělat, když se tam do nás pustí takový jeden Elm a jeden Michal Pohořelský? Elm chtěl vědět, jak se podílí třetí z partnerů Cen za rozvoj České Wikipedie firma Asus na těchto Cenách, když je i netbooky Asus hradí Česká spořitelna. Řekl jsem mu, co vím, a řekl jsem mu, že víc mu říct nemůžu. Kvůli tomu, že jsem mu neřekl to, co nevím, označil dobrovolné sdružení tří desítek wikipedistů za bordel - a Pohořelský, místo toho, aby splnil svůj slib, že nějak uvede na pravou míru svou dezinformační snahu ohledně údajných milionů unikajících od jakýchsi fiktivních partnerů, se za něj ochotně postavil. Řídicí výbor se naštěstí zapojil do komunikace za mne a Elma informoval. Řekl mu - světe div se - to, co už Elm věděl, ale jaksi vědět nechtěl. Tedy to, že na dodávce netbooků Asus pro laureáty cen se podílí Česká spořitelna společně s Asusem. A Elm je najednou spokojený. Co tedy po mně vlastně před tím navíc chtěl, když jsem mu u...