Okinovo okýnko

Ke správnému vyhlašování sportovců roku patří i uvádění do síně slávy. Své sportovce roku jsem už vyhlásil , tak pojďme na legendy. I tady platí stejné pravidlo: Osobní spolupráce nebo přímá účast na televizním zpracování sportovních výkonů je nezbytnou podmínkou. Sportovní funkcionáři: Vladimír Zeman Dlouholetý šéf české a člen evropské komise trampolín Vladimír Zeman je pro mne spojený hlavně s tím, že Česká republika dokázala rychle zachytit nástup popularity této gymnastické disciplíny v době, kdy se stala olympijským sportem. Zatím se trampolíny představily na olympijských hrách pětkrát a z toho třikrát byla na startu česká závodnice. Mimochodem: Všech pět olympijských soutěží (vlastně deset, když je připočteme i mužské) jsem měl tu čest komentovat. Vladimír Zeman (zdroj: UEG) Díky němu patří skoky na trampolíně k nejprogresivnějším odvětvím mezi našimi estetickými sporty. Česká televize ve spolupráci s gymnastickou federací zařazuje pravidelně reportáže či záznamy ...

Dlouhá léta se jako člen Klubu sportovních novinářů účastním jeho hlasování do ankety o Sportovce roku. I když tu a tam dám nějaký hlas zástupcům sportů, kterým se věnuji jako redaktor a komentátor, příliš vysoko se neprosazují. A tak jsem se rozhodl, že pro pobavení všech – ale též k jejich cti – budu vyhlašovat své sportovce roku.  Základní pravidlo zní: Musí to být ve sportech, které redaktorsky či komentátorsky zpracovávám, a bonus je, pokud se to samé týká přímo akcí, kde se sportovci prosadili. Český sportovec roku – estetické sporty: Adéla Citová Adéla Citová vyhrála letos poněkolikáté mistrovství republiky, Hlavně se ale na podzim stala po letech zase českou mistryní světa ve sportovním aerobiku. Není to už stejná doba, jako když vyhrávala Olga Šípková, ale přece jen si zaslouží v mém pořadí první místo. video z národních závodů v Lounech Další pořadí:  2. Michal Březina (krasobruslení – 4. ve finále Grand Prix, 10. na MS)  3.–4. Aneta Holaso...

Se stále větším napětím sleduji výkony českých šachistů na mistrovství Evropy družstev. To, co nezačalo úplně nejlépe, pokračuje skvěle - a i když se to ještě může pěkně pokazit (ne nadarmo se říká, že o úspěchu a neúspěchu v turnajích švýcarským systémem rozhoduje až poslední kolo), je to napínavá podívaná. Hlavně výkony tří hráčů mne okouzlují - Navara hraje výborně proti supersilným soupeřům. Jacková je na tom úplně stejně, ne-li lépe. Porazit Muzyčukovou a Dzagnidzeovou - paráda. A Láznička ? To jsou nervy, pane jo! Tak smolný začátek, kdy na čas ztratil v prvním kole partii s nenápadným Islanďanem a pak kvůli sporně pozdnímu příchodu prohrál i ve druhém kole... Od té doby ale jede - a dnes v nervy drásající "kisně" (pro nešachisty - tak se říká časové tísni, tedy chvíli, kdy už nezbývá skoro žádný předem určený čas na tahy) umořil Bulhara Čeparinova. I ostatní hrají parádně, Babulův výkon, jakým se v minulém kole vymotal z nevalné pozice, byl taky super. Nechci to zakř...