Okinovo okýnko

Je to ale příjemné překvapení, když člověk zjistí, že o jeho příspěvky na blogu má někdo zájem, dokonce takový, že je okomentuje. Dnes jsem tu měl nejvíc komentářů od konce března. Chybělo jim jediné - podpis. Ostatním zájemcům se omlouvám, že dva z nich jsem musel pro nevhodný obsah smazat. Na autora tuto omluvu rád rozšířím, jestliže se představí. ;-)

(26. října, 14:00) Volební místnosti se zavřely, je opět možné zveřejňovat volební odhady. Takhle to tedy podle propočtů vychází mně: ČSSD - 25,7 % TOP 09 - 16,6 % ANO - 16,0 % KSČM - 11,0 % ODS - 7,6 % KDU-ČSL - 5,3 % Úsvit - 5,1 % SPOZ - 4,5 % ostatní - 8,3 % Toleranci bych si dal zhruba od +1/-2 % u menších stran do +2/-4 % u větších, u nových (ANO a Úsvit) s rovnoměrnou tolerancí oběma směry. Graficky to pak vychází takto: Přepočet na mandáty samozřejmě bude záležet na tom, kdo proleze přes pět procent, a tam to s tou tolerancí zůstává otevřené. Kdybych byl ale přesný bez tolerance, vyšlo by to: ČSSD - 63 mandátů (o 8 víc než 2010) TOP 09 - 41 mandátů (stejně jako 2010) ANO - 39 mandátů KSČM - 24 mandátů (o 2 méně než 2010) ODS - 17 mandátů (o 36 méně než 2010) KDU-ČSL - 9 mandátů Úsvit - 6 mandátů Z toho plyne, že levice by většinu ve sněmovně neměla. Aktualizace: Co mne až zaráží, je fakt, že jsem odhadl přesně všech sedm stran, které se do

Pouhých pět zpráv přibylo na české Wikizprávy v průběhu třetího čtvrtletí tohoto roku. Přestože letní měsíce byly pravidelně problematické (k poklesu oproti předchozímu čtvrtletí došlo vždy v předchozích třech letech), výsledkem je daleko nejhorší čtvrtletí od založení Wikizpráv, pětkrát menší než dosavadní rekord. Dosavadní minima byla tato: 26 zpráv - I. čtvrtletí 2013 29 zpráv - I. čtvrtletí 2010 33 zpráv - III. čtvrtletí 2012 37 zpráv - IV. čtvrtletí 2012 47 zpráv - II. čtvrtletí 2009 Wikizprávy se tak propadly do komatu, ze kterého by se ale snad mohly dostat. Vždyť v dosavadním průběhu října zatím vznikly hned tři nové zprávy, což je tedy vlastně vzestup, zvlášť když jsme teprve ve dvou třetinách měsíce. Aby se ale vyrovnal předchozím říjnům, bude třeba ještě hodně přidat, protože statistiky jsou přece jen jiné: 2008 - 81 zpráv 2009 - 30 zpráv 2010 - 16 zpráv 2011 - 42 zpráv 2012 - 15 zpráv Vývoj počtu zpráv na Wikizprávách Jak se vlastně vyvíjel počet

The historical news concept on Czech Wikinews was and maybe it still is an attempt how to extend the Wikinews scale. The Wikinews with historical news were meant to be more then just a current affairs web, although this task should have remain the main goal of the Wikinews, but they should also serve as an archive of the news of the past. This blog is about the project of Czech Wikinews historical news , what they meant to be, where they are and what happened to them. You can read the blog all or - if it is too long for you - the conclusion is there for you at the end. Characteristics of current Wikinews One of the main features of the Wikinews is their not-so-wikiness and a short lifespan of their articles. It all relates to the very nature of the news - they have to be published very fast, they are supposed to be quite short and they are usually less attractive as they become older. All that contributes to the fact that the Wikinews articles are usually written by just one w

Data Boutique zpracoval metodou vícerozměrného škálování seskupovací analýzu příznivců jednotlivých politických stran na Facebooku. Co jsem z ní vyčetl já? Než si odmyslíme vodorovnou a svislou osu, je zajímavé celkem rovnoměrné rozdělení vlevo a vpravo (čtyři vlevo, pět uprostřed, pět vlevo) a nerovnoměrné nahoře a dole (čtyři nahoře, tři až čtyři uprostřed, šest až sedm dole). Dále se můžeme pokusit vytvořit vlastní pootočené osy. Je možné vidět levopravé klasické dělení (modročervená linie), ve skutečnosti jsou ale tyto strany k sobě blíž než některé jiné. Vzdálenost mezi ČSSD a ODS/TOP 09 je třeba mnohem menší než vzdálenost jejich a DSSS. Černé linie ukazují jakousi hranici mezi establishmentovými stranami a radikálními stranami, je přitom otázka, kam počítat Úsvit (a SSO...). Establishmentových stran je víc (to není překvapení). SSO je nicméně uprostřed nejspíš jako strana liberální nebo spíš svobodářská. Můžeme si všimnout, že společným znakem Pirátů a DSSS je, že j

V době konání LOH 1964 v Tokiu došlo k několika světově významným událostem: Martin Luther King dostal Nobelovu cenu míru Nikita Chruščov byl odvolán ze svých funkcí v Sovětském svazu, k moci se dostali Brežněv a Kosygin Harold Wilson se po 13 letech vlády konzervativců stal prvním labouristickým premiérem v Británii Čína provedla první test své atomové bomby premiéru má filmová My Fair Lady s okouzlující Audrey Hepburnovou Zambie vyhlásila nezávislost v Kanadě vybrali novou vlajku země s javorovým listem místo post-koloniální (s Union Jackem v rohu, jako má dosud Austrálie, Nový Zéland apod.) Co se asi tak stane během her v Tokiu v roce 2020...?

Pohled na Wikizprávy je ještě smutnější než před časem. Titulní zpráva stará dva měsíce , v přehledu aktuálních zpráv vůbec nic - ono tam nic být ani nemůže, protože za poslední měsíc na Wikizprávách vznikly dvě nové zprávy ... To je výsledek činnosti lidí, kteří se loni na podzim vyjádřili, že bude nejlepší, když tam nebude nejaktivnější přispěvatel překážet v jejich (ne)činnosti.

Takováhle zpráva běhá po internetu: Úkol pro novou vládu Pro nově vznikající vládu bych měl úkol. A to úkol přímo početní. Má to být vláda odborníků, tak snad budou umět počítat. Kalousek se neustále snažil přesvědčovat, že nejsou peníze na důchody. A proto se musí udělat důchodová reforma a „další pilíř“ a lidé si mají ukládat peníze do soukromých důchodových fondů, které mohou zbankrotovat, protože za ně stát nepřebírá žádné záruky. Použiji zde pouze hrubá čísla a jednoduchý výpočet: Počet pracujících: cca 5 milionů. Průměrná mzda: cca 25 000 Kč. Odvod na důchodové pojištění: 28 % (6,5 zaměstnanec + 21,5 zaměstnavatel). Jednoduchým výpočtem zjistíme, že měsíčně se vybere na důchodové pojištění přibližně 5 000 000 x 7 000 = 35 000 000 000 (třicetpět miliard Kč). Počet důchodců: cca 2,5 milionu (starobní i invalidní). Průměrný důchod: cca 10 000 Kč. Měsíčně se tedy vyplatí cca 25 000 000 000 (dvacetpět miliard Kč). Kam se tedy ztrácí každý měsíc kolem deseti miliard korun? To

Miloš Zeman odmítl uvěřit deklarované sněmovní většině a jmenoval Jiřího Rusnoka premiérem. Vzniká vláda odborníků, úředníků nebo kamarádu, záleží na vás, jak si ji nazvete. Je to věc, která nemá v historii obdoby, ale má své rádce. A právě o nich chci psát. Pomíjím, že to je asi jediná cesta, jak mohl Zeman reálně postupovat, pokud nechtěl jmenovat současnou vládní koalici (a že Zeman nebude dělat to, co nechce, už ukázal v případu Putna). Pomíjím, že TOP 09 slibovala předčasné volby, když nebude vláda koalice, a teď obrací a vysvětluje, že to myslela nějak jinak (ano, myslela. Bylo to ve skutečnosti jen vydírání koaličních partnerů.). Pomíjím, kdo je premiérem, kdo může být ministry a co budou jak ministrovat. Nechci ale úplně pominout, že je to riskantní precedent. Příště se může stát (a už jsem to taky někde četl), že prezident po volbách řekne: Zvolená většina se mi nelíbí, navrhnu si svého premiéra, i když nezíská důvěru. Je to problém? Těžko říct. Naše ústava je psaná volně

Dnešní hlavní poznatek ze (zprostředkovaně čteného, nikoli slyšeného) rozhovoru s Milošem Zemanem: Zeman je prezident, jehož sílu (a to jak politickou moc, tak sílu jeho osobnosti a jeho sebevědomí) nikdo nebude smět podceňovat. Jeví se, že tak silného prezidenta jsme tu od listopadu 1989 ještě neměli (přičemž ale síla prezidentů postupně rostla, je to do jisté míry návaznost na Klausovy sebevědomé a kontroverzní kroky v závěru jeho funkčního období). Dále si projděme alternativy, které (teoreticky) nabídl, jak jsou reálné, jak by asi dopadly a komu by pomohly: Jmenování Němcové. Vypadalo reálně, dokud si člověk nepřipomněl onu Zemanovu sílu. Pokud by byla Němcová Zemanem jmenovaná, získala by navíc nejspíš i důvěru sněmovny a po určitou a tím myslím delší dobu by byla premiérkou. Na první pohled se zdá, že by to mohlo pomoci ODS, ale celkově by to záleželo na tom, jak by se vládě a Němcové dařilo. Komu by to uškodilo? Nepochybně Zemanovi, ani zbylé levici by to přitom uškodit nem

Souhlasím s kapitánem národního týmu, že 7. místo na MS v hokeji není žádná tragédie. Je to jen sport, tragédie se dějí jinde. Právě proto není důvod říct, že letošní turnaj byl v historii MS pro Čechy nejhorší nebo druhý nejhorší vůbec. Český tým obsadil sedmé místo na velkém turnaji dosud pětkrát, jednou i byl i osmý (na Světovém poháru 1996). Tady jsou i okolnosti: MS 1994. Ve skupině 4:4 s Finskem, 3:5 s USA, 2:2 s Norskem a 1:4 se Švédskem. Ve čtvrtfinále po boji s Kanadou 2:3. Kanada nakonec vyhrála titul. Světový pohár 1996. Ve skupině 3:7 s Finskem, 0:2 se Švédskem a 1:7 s Německem. OH 2002: Ve skupině 8:2 s Německem, 1:2 se Švédskem, 3:3 s Kanadou. Ve čtvrfinále po boji 0:1 s Ruskem. Rusko nakonec mělo bronz, titul Kanada. MS 2007: Ve skupině 8:2 s Běloruskem, 6:1 s Rakouskem a 4:3 s USA, pak propadák v další skupině: 0:2 s Německem, 2:3 se Slovenskem, 3:4 po prodloužení s Kanadou. Čtvrtfinále 0:4 s Ruskem. Rusko a Kanada nakonec jako v SLC 3. a 1. OH 2010: Ve skupině

Když Danny B. začal v březnu akci za smazání rubrik čili portálů, psal jsem tu už o tom, že to považuji za nesmysl a za důkaz špatného, destruktivního a přehlíživého přístupu k obsahu, který vytvořili ostatní. Přesto akce proběhla bez jakýchkoli námitek tamních současných redaktorů (tamní komunita se opět ztenčila, už tam nepíše ani Tchoř...), portály zmizely z hlavní stránky a byly během dvou měsíců smazány . Zůstal jediný, portál historických zpráv. Chvíli jsem doufal, že Danny usoudil, že tento portál je natolik specifický, že si existenci zaslouží, byť už byl tzv. sirotčí stránkou  (tj. nebyly odkazované z jiných stránek na Wikizprávách ani do nich nebyly vloženy). Dnes ale Danny portál - prostě smazal. Vím, že ani na Wikizprávách by nemělo fungovat vlastnění stránek (viz vysvětlující stránku na Wikipedii ), přesto mne to zamrzelo. Dannyho argumenty pro smazání ostatních portálů, byť je považuji za zcela pomýlené a zavádějící, v tomto případě byly zcela mimo. Portál byl vzhle

„Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, se kterým by byl stěžovatel spokojen,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Není důležité, o čem Ústavní soud rozhodoval (bylo to o vysoké pokutě pro exekutora ). Důležité je, aby si to uvědomili i všichni arbitři a wikipedisté, pokud se na arbitry obracejí.

Znovu píšu o Wikizprávách . Vzhledem ke kontroverznosti tohoto tématu předem prosím všechny čtenáře, aby tento příspěvek opravdu brali jako pochvalu. Během dvou dnů vzniklo na Wikizprávách (zatím?) pět různých zpráv od čtyř různých autorů . Něco takového Wikizprávy skutečně dlouho nepamatují a je to radost něco takového vidět. Mezitím sice dochází také k pokračování likvidace rubrik=portálů, geografické už byly smazány, ostatní jsou odlinkovány z hlavní strany a jejich smazání bude nejspíš také jen otázkou času, ale jak jsem již psal, hlavní je jedno: Aby i v případě, že destrukce nějakého méně důležitého obsahu pokračovala, byla převážena konstruktivní tvorbou. A to nyní sláva bohu platí. Jestli na tom má aspoň malý podíl i moje prudění tady na blogu, můžu být hrdý, nicméně určitě daleko méně než sami autoři na Wikizprávách. Teď si hlavně přeji, aby to vydrželo.

„Je to dobrovolná aktivita a nic mne nenutí dělat v kolektivu, který mou práci ničí, a nechci ani mlčet k věcem, které ji, dle mého poškozují. To je všechno.“ S podobným zdůvodněním jsem se vzdálil z Wikizpráv, přičemž můj takto zdůvodněný odchod odsoudila mj. Lenka64. Ale tohle přesně nejsou  moje slova. Takhle to řekla Lenka64 dnes na Wikipedii. Shody ve vyjádření a rozdíly v okolnostech si můžete srovnat sami. Musím říct, že mne ty shody tak úplně nepřekvapují, jen si nejsem jistý, jestli si jich je vědoma i druhá strana. Za podstatnější než tyto shody ale přece jen pořád považuji ty rozdíly.

U soudu, který v USA rozhoduje zjednodušeně řečeno o tom, zda mají platit zákony o homosexuálních sňatcích anebo zákony, které je zakazují, vystoupila 11letá Grace Evansová. Tady je video s jejím vystoupením. Na blogu iDnes napsal Jakub Sluka český překlad a označil ho ambiciózně za konečné řešení jedné homosexuální otázky . Neberte prosím za urážku, když charakterizuji ostatní Slukovy blogy za argumentačně poněkud jednoduché. K této následující úvaze mne ale přiměla až jedna z diskusí na Facebooku, kde bylo vystoupení podporováno popisem tvrzení psychologů, že „Každý člověk, kterému chybí alespoň jeden rodič je tím poznamenán. V mnoha rovinách. Tak jako je jiné mužské a ženské myšlení – prostě to v té hlavě běhá jinak, tak je to i s chováním, vnímáním, vzory, potřebami… prostě mnohé roviny.“ Psychologové ale zároveň tvrdí, že sice existují něco jako psychologické typy (všeho druhu – genderové, temperamenty atd.), ale že naprostá většina lidí nespadá ryze do jednoho typu, a

Na Wikizprávách se objevil nový redaktor s přezdívkou Cepice. Napsal zprávu o formuli 1, na začátečníka solidní , i když s větším množstvím chyb - překlepů a chyb gramatických, formátovacích i faktických (asi vzniklých překlepem). I kdyby někdo nebyl znalec a nevěděl, jak to je po faktické stránce, na první tři druhy chyb musel přijít snadno každý. Zpráva z neděle přesto zůstala bez povšimnutí ostatních redaktorů po několik dní. Počkal jsem do doby, kdy se na Wikizprávách postupně prostřídali všichni tři současní "hlavní" redaktoři, Danny B., Tchoř a Lenka64, a čekal, zda se někdo z nich této - pro wikiprojekty typu Wikizpráv zcela nezbytné - redigovací činnosti chopí.  Nestalo se nic. Danny B. si pohrál s kategoriemi, Lenka64 založila několik denních přehledů a Tchoř přeložil jednu zprávu z anglických Wikizpráv. Chyby zůstaly neopravené a ani nováčka nikdo nepřivítal a nenabídl mu pomocnou ruku do budoucna. Tak jsem to dnes opravil sám . Možná jsem se nemusel obtěžovat i s

Nejvíc bodů za uplynulých 12 měsíců nasbírala Lenka Marušková. Žebříček se sestavuje jen ze seniorů. [33858] Lenka Marušková (pistole) [18326] Adéla Sýkorová (puška) [18097] Martin Strnad (rychlopalba) [17596] Kateřina Emmons (puška) [14914] Miroslav Januš (běžící terč) [14501] Josef Nikl (běžící terč) [9182] Bedřich Jonáš (běžící terč) [8275] Jiří Lipták (trap) [7497] Jiří Sychra (skeet) [6997] Martin Podhráský (rychlopalba) Žebříček družstev je ovlivněn absencí většího počtu týmových soutěží v uplynulém roce s výjimkou "kancařů": [20670] družstvo střelců na běžící terč [4208] družstvo střelců na trap [3557] družstvo skeetařů [2104] družstvo puškařek

Rychlobruslařské olympijské soutěže, to je celkem 12 sad medailí, na které se těší především Nizozemci a také Češi. A je to tak, díky Martině Sáblíkové si Česko polepšilo i v tomto přehledu medailistů z letošních MS v olympijských disciplínách. Krasobruslení i rychlobruslení postrčily kupředu také Rusko, které přece jen naznačilo letos své ambice před olympiádou v Soči. Spolu s USA, Německem a Kanadou tvoří silnou čtyřku za vedoucím Norskem. Pořadí zemí se už moc měnit nemůže. Zbývají totiž už jen čtyři medailové sady: MS v hokeji mužů a žen, MS v curlingu mužů a Světová týmová trofej v krasobruslení. Norsko už tedy definitivně vyhraje pořadí národů, předolympijská sezona mu vyšla skvěle. 1. Norsko 16 - 7 - 10 2. USA 11 - 6 - 9 3. Německo 9 - 7 - 11 4. Kanada 7 - 9 - 10 5. Rusko 7 - 6 - 11 6. Francie 6 - 8 - 5 7. Nizozemsko 6 - 7 - 4 8. J. Korea 6 - 5 - 1 9. Čína 6 - 1 - 2 10. Švýcarsko 4 - 5 - 0 11. Rakousko 3 - 7 - 6 12. Polsko 2 - 3 - 3 13. Slovinsko 2 - 3 - 2 14.

Musím se omluvit za nepřesnou informaci převzatou z jednoho amerického média. Není to jen osm krasobruslařů, kteří vyhráli v místě, kde se narodili. Obzvlášť se musím omluvit Olze Žákové, která správně uhodla, že v seznamu chybějí sourozenci Romanovi a Praha 1962 a já ji špatně opravoval. Abych to napravil, tady je pokus sestavit seznam úplný: 1909 - Lily Kronbergerová - Budapešť 1913 - Fritz Kachler - Vídeň 1922 a 1924 - Gillis Grafström - Stockholm 1923 - Herma Szaboová - Vídeň (v kategorii žen) 1925 a 1927 - Herma Szaboová - Vídeň (v kategorii sportovních dvojic) 1927 - Sonja Henie - Oslo 1934 - Sonja Henie - Oslo 1935 - Emília Rotterová a László Szollás - Budapešť 1937 - Cecilia Colledgeová - Londýn 1952 - Jacqueline du Biefová - Paříž 1962 - Eva a Pavel Romanovi, Maria a Otto Jelínkovi - Praha 1967 - Emmerich Danzer - Vídeň 1973 - Ondrej Nepela - Bratislava 2005 - Irina Slucká, Roman Kostomarov - Moskva Bohužel je pravděpodobné, že není možné sestavit opravd

Danny využil po 1,5 roce práva byrokrata a přidělil na Wikizprávách příznak bota, a to kamarádu Mildovi. Mildovo zdůvodnění bylo velmi stručné a neurčité a vše trvalo půl hodiny . Mně přiděloval příznak bota na opakované žádání, na základě bezprecedentního výslechu a po konzultacích s jinoprojektovými byrokraty celé dva měsíce . Určitý rozdíl samozřejmě v obou žádostech byl - Mildův bot běhá i jinde, můj byl zcela nový. Ale přesto - v mém případě to bylo 2954× pomaleji. Pak ať se nikdo nediví, že jsem to pociťoval a dodnes pociťuji jako nerovné zacházení.

Zhruba před dvěma a půl měsíci jsem na tomto blogu hodnotil, jak se Wikizprávám daří po mém odchodu, tedy poté, co jsem ztratil trpělivost s osobními útoky a s ústrky ze strany ostatních redaktorů. Je nejvyšší čas napsat, jak se věc vyvinula dál. Obsah Wikizpráv Tvorba velkých zpráv, která byla vždy považovaná za hlavní účel Wikizpráv, se nadále drží na velmi chabé úrovni. Za oněch 3,5 měsíce vzniklo 27 zpráv, to je 3,5krát méně než v prvním pololetí roku 2012.  Je třeba upozornit i na to, že při takovém nízkém počtu zpráv pak roste i tematická podjatost Wikizpráv, pokud se jeden redaktor zaměří na jedno jediné téma. To se bohužel také stalo a z oněch 27 zpráv je pětina věnována protestům jihočeských studentů proti komunistické radní. Na obranu českých Wikizpráv je třeba dodat, že podobnou podjatost si pěstují i Wikizprávy anglické. Tragické je ale zejména to, že za poslední měsíc (a nehraje roli, že byl poslední měsíc kratší než jiné) vznikly jen tři zprávy. To vše ukazuje, ž

Proběhlé soutěže změnily pořadí medailistů z MS v disciplínách pro OH v Soči. Dopředu zásluhou short tracku vyletěla Čína, ale Číňanům se dařilo i v Norsku na akrobatickém lyžování. Tam se prosadili také Kanaďani. Aktualizované průběžné pořadí vypadá nyní následovně. Udělal jsem v něm i několik oprav z minule, zejména jsem doplnil smíšenou štafetu biatlonistů, která je také olympijskou disciplínou, takže už v seznamu je i Česká republika. 1. Norsko 15 - 6 - 10 2. USA 10 - 5 - 7 3. Německo 9 - 6 - 9 4. Kanada 6 - 8 - 7 5. Francie 6 - 8 - 5 6. Čína 6 - 0 - 2 7. Švýcarsko 4 - 5 - 0 8. Rakousko 3 - 7 - 6 9. Rusko 3 - 6 - 5 10. J. Korea 3 - 3 - 0 11. Slovinsko 2 - 3 - 2 12. Polsko 2 - 1 - 2 13. Finsko 2 - 0 - 2 14. Ukrajina 1 - 1 - 3 15. Austrálie 1 - 1 - 2 16. V. Británie 1 - 1 - 1 17. Bělorusko 1 - 0 - 0 18. Itálie 0 - 3 - 4 19. Švédsko 0 - 3 - 2 Japonsko 0 - 3 - 2 21. Nizozemsko 0 - 2 - 2 22. Lotyšsko 0 - 1 - 1 23. Chorvatsko 0 - 1 - 0 Kazachstán 0 - 1 - 0 2

Jak vypadá průběžné pořadí medailistů z MS v disciplínách, které budou příští rok v Soči olympijské? Tady je přehled: 1. Norsko 13 - 4 - 9 2. Německo 8 - 5 - 8 3. USA 7 - 4 - 2 4. Francie 4 - 5 - 2 5. Rusko 3 - 3 - 4 6. Kanada 3 - 3 - 3 7. Švýcarsko 2 - 5 - 0 8. Slovinsko 2 - 3 - 1 9. Finsko 2 - 0 - 2 10. Rakousko 1 - 5 - 6 11. Ukrajina 1 - 1 - 3 12. Austrálie 1 - 1 - 1 Polsko 1 - 1 - 1 14. Bělorusko 1 - 0 - 0 V. Británie 1 - 0 - 0 16. Švédsko 0 - 3 - 2 17. Japonsko 0 - 3 - 0 18. Itálie 0 - 2 - 4 19. Lotyšsko 0 - 1 - 1 20. Chorvatsko 0 - 1 - 0 Česko bohužel zatím letos žádnou medaili na mistrovství světa v olympijských disciplínách nevybojovalo. Nejlepší české výsledky jsou tyto: biatlon, individuální závod mužů: 4. Moravec biatlon, závod s hrom. startem mužů: 4. Moravec skoky na lyžích, závod na velkém můstku: 5. Matura biatlon, štafeta mužů: 6. Česko snowboarding, snowboardcross žen: 7. Samková alpské lyžování, slalom žen: 8. Záhrobská biatlon, stí

Jakou že mám náladu? Vylepšenou agentem P. Víte, o co jde? No přece o Agenta P . :-) P.S. Stačí, Álo? ;-)

(published in Czech as Zkušenosti z anglických Wikizpráv II , on January 29, 2013) The day before Yesterday I wrote a blog here about my news story on English Wikinews. After two days I have to add: It did not go well. The story probably won't be published ever as a regular news story. Adding to the original Czech blog: I have later started the difficult procedure described later, so maybe the story will be published someday in the end... I was confronted with the complicated system of English Wikinews that I had already described. In practice, the system is even more complicated and more malfunctional as it looked like in theory and from the first sight. Waiting for the official review did not took several hours, like I thought, it took three days (and everyone probably knows what three days mean in news reporting). After three days I have received comments from the reviewer , that included request for new sources, for adding a part about Czech president powers - and esp

(published in Czech as Zkušenosti z anglických Wikizpráv , on January 27, 2013) I have written a news story about Czech presidential election on English Wikinews . It is my sixth story on English Wikinews (in almost five years, which means I am not a regular contributor there). My experience with English Wikinews is however more and more unconvincing. English Wikinews obtained a status of media aggregated into Google News . It meant Wikinews had to start an official review system . Who writes a story, marks it with the review template and waits for an approval from the experienced author. The review comprises content, language and formal copyediting. The story is not published unless it has passed a successful review process. Of course, this is a good concept, although it does not fully correspond to the original standard of Wikipedia "what I edit, immediately occurs on wiki". It has to be mentioned that flagged revisions (a similar, but less complicated system) are

Předevčírem jsem tu napsal blog o tom , jak se vedlo mnou založené zprávě na anglických Wikizprávách. Po dvou dnech musím dodat, že to s ním dopadlo špatně. Článek nejspíš nikdy nebude zveřejněn jako řádná zpráva. Narazil jsem totiž na již popsaný složitý systém anglických Wikizpráv. V praxi je ale ještě komplikovanější a nezvládnutější, než to vypadalo v teorii a na první pohled. Čekání na oficiální revizi článku netrvalo několik hodin, jak jsem si myslel, ale celé tři dny (každému je asi jasné, co znamenají tři dny ve zpravodajství). Po třech dnech jsem se dočkal komentářů od editora , které zahrnovaly požadavek na doplnění mnoha zdrojů, na doplnění části o pravomocích českého prezidenta - a zejména na aktualizování, protože uplynulo tolik času. Uznávám, že určitá část požadavků byla na místě a že jejich splnění by vedlo k vylepšení článku. Taky uznávám, že editor si s tím dal hodně práce. K prvnímu požadavku se vrátím za chvíli. Druhý požadavek chápu, byť je jeho zpracování

Napsal jsem na anglických Wikizprávách zprávu o zvolení prezidenta České republiky (mimochodem, české Wikizprávy tu zprávu stále ještě nemají). Je to už šestá zpráva, kterou jsem tam napsal (za téměř pět let, takže žádný častý přispěvatel tam rozhodně nejsem). Moje zkušenosti s anglickými Wikizprávami jsou ale stále rozpačitější. Anglické Wikizprávy mají status média, které je agregováno do Google News . K tomu musely zavést systém oficiálních revizí . Kdo napíše zprávu, označí ji šablonou "review" a čeká, až ji nějaký delší dobu vyzkoušený redaktor Wikizpráv prověří po obsahové, jazykové i formální stránce, schválí a tím je zpráva publikována. To je samozřejmě dobrý koncept, byť poněkud neodpovídá původnímu standardu Wikipedie "co odedituji, okamžitě se projeví na wiki". Je třeba dodat, že prověřování editací už mají (méně formální cestou) zavedené i některé jazykové mutace Wikipedie, například Wikipedie v ruštině, němčině, polštině, maďarštině a vlastně už