Máme italské jaro. Promarníme to své, české?
Foto: dave souza, Wikimedia Commons , CC-BY-SA 4.0 Většina odborníků se jasně shoduje: Rychlý nárůst případů se v Česku na jaře podařilo zastavit díky lockdownu, který stál stovky miliard (celých 500 miliard schváleného schodku není – navzdory tvrzení řady lidí – jen na následky lockdownu, ale i na tenhle podzim atd.). Podařilo se to také díky tomu, že lidé tehdy vzali problém za svůj a ve velkém se solidárně zapojili, pasivně – dodržováním opatření, i aktivně – šitím roušek, dobrovolnickou pomocí a podobně. Jsou odborníci, kteří tvrdí, že tím Česko krizi jen odložilo, a současný vývoj jim do značné míry dává za pravdu. Vývoj v některých jiných zemích, které si jarem prošly, ale naznačuje, že ani ony nebyly před podzimním návratem krize ochráněny. Zastavení jarního nárůstu nicméně umožnilo relativně klidné zásobení, připravení kapacit a systému. Bylo to drahé, ale některé země by i za to rády zaplatily ty peníze – místo životů, tím spíš, že ty peníze je to často stálo taky. Systém ale