Okinovo okýnko

Nebudu se nijak vyjadřovat k libereckému přechylovacímu případu. Nevím o něm moc, a i kdybych věděl, tak nevím, proč bych to měl zrovna já někam šířit. Jen shrnu, že výsledkem celé záležitosti má být vyvolání celospolečenské diskuse a že to vyvolání (spíš oživení) skutečně nastalo. Hlasování na webu Lidovek v poměru zhruba 4:1 dopadá ve prospěch nepřechylování. Zdá se, že skutečná celospolečenská diskuse by vedla ke změně stávajícího úzu a zániku tohoto jazykového jevu - pravděpodobně u cizích jmen nejdřív a stejně pravděpodobně u všech jmen následně. Zvláště pokud by byly přehlušeny hlasy jazykovědců, kteří podle všeho ještě pořád stojí za výhodami přechylování, pro český jazyk přirozeného. V celé diskusi ale zatím daleko v pozadí a pouze mimochodem zaznívá podstatná otázka: Když nepřechylovat, tak jak? V nejrůznějších laických diskusích je možné najít příklady jako "Hillary Clinton udělal(!)", "Bill Clinton se viděl s Hillary Clintonem(!)" apod. Dokonce i profesi

Už jsem to za tu dobu zapomněl, jaké to je být přítomen na závodech ve standardních tancích. Včera večer jsme zase po roce natáčeli mistrovství republiky a bylo to fajn. Byl to povedený šampionát, výborné výkony předváděly nejen vítězové, Dvořák s Šilhánovou - pár, který obdivuji pro jejich lehkost a snad až bezděčný cit pro detail, ale i další dvojice, třeba v nečekaně výtečné pohodě tančící stříbrní Houška s Třeštikovou. Ale i řada dalších dvojic se předvedla ve výborném světle, a to dokonce včetně některých párů, které se ani nedostaly do semifinále a vypadly ve čtyřiadvacítce. Celá ta atmosféra mne pohladila na duši. Já vím, že i v tanečním sportu, jak to u estetických sportů bývá, je hodně nevraživosti a kamarádíčkování a naopak očerňování. ALe tak nějak si nemůžu pomoct, ve srovnání s jinými estetickými sporty jako kdyby tady i ty největší špatnosti byly prováděné tak nějak rytířsky a s elegancí. Možná je to podivná morálka, kterou to člověku vnucuje, ale zase lepší než to, s čím