Zkušenosti z anglických Wikizpráv II

Předevčírem jsem tu napsal blog o tom, jak se vedlo mnou založené zprávě na anglických Wikizprávách. Po dvou dnech musím dodat, že to s ním dopadlo špatně. Článek nejspíš nikdy nebude zveřejněn jako řádná zpráva.

Narazil jsem totiž na již popsaný složitý systém anglických Wikizpráv. V praxi je ale ještě komplikovanější a nezvládnutější, než to vypadalo v teorii a na první pohled.

Čekání na oficiální revizi článku netrvalo několik hodin, jak jsem si myslel, ale celé tři dny (každému je asi jasné, co znamenají tři dny ve zpravodajství). Po třech dnech jsem se dočkal komentářů od editora, které zahrnovaly požadavek na doplnění mnoha zdrojů, na doplnění části o pravomocích českého prezidenta - a zejména na aktualizování, protože uplynulo tolik času. Uznávám, že určitá část požadavků byla na místě a že jejich splnění by vedlo k vylepšení článku. Taky uznávám, že editor si s tím dal hodně práce.

K prvnímu požadavku se vrátím za chvíli. Druhý požadavek chápu, byť je jeho zpracování pro člověka s omezenou znalostí anglických zdrojů krajně obtížné. Třetí požadavek je odstrašující. Znamená pustit se (mně neznámým způsobem - české Wikizprávy články neaktualizují - tady se má aktualizovat jak?) do práce, která může vyvolat nové požadavky na úpravy, ale navíc může znamenat, že když autor s aktualizováním skončí, bude čekat další dny na novou revizi - a pak se doví, že má znovu aktualizovat.

Zdroje na anglických Wikizprávách

Lpění na zdrojích si rovněž zaslouží svou poznámku. Já osobně jsem velkým zastáncem zdrojování. Nicméně se opravdu nedomnívám, že je správné požadovat zdroje ad absurdum. Informace o tom, že Václav Klaus byl předsedou poslanecké sněmovny, rok, kdy Miloš Zeman přestal být předsedou vlády, nebo údaj, že první kolo prezidentských voleb proběhlo před dvěma týdny, považuji za celkem zjevné informace, které lze snadno dohledat kdekoli včetně Wikipedie. Zejména první dva údaje nejsou údaje zpravodajské a jejich ověřování zdroji bych snad pochopil na Wikipedii, ale přijde mi velmi nepřiměřené na Wikizprávách.

Anglické Wikizprávy navíc požadují zdroje v angličtině, jinojazyčné mají tendenci odmítat. Pokud byste tedy chtěli uveřejnit zprávu na anglických Wikizprávách, musíte být znalcem anglických médií. To, co je zcela snadné ověřit v českých médiích, je mnohem obtížnější dohledávat v anglických. Pak máte dvě šance: Buď to zkusit bez zdrojů (nebo s českými) a doufat, že editor bude tolerantní (ve skutečnosti bych to spíš popsal jako smysl pro přiměřenost), anebo že zpráva, kterou na anglické Wikizprávy vložíte, bude muset být očesána podle toho, co o události zrovna píšou jen anglická média.

Jen "dobré" zprávy

Anglické Wikizprávy zkrátka přijaly koncept, který by se dal přirovnat k tomu, kdyby na Wikipedii nemohl existovat žádný článek, který není aspoň dobrý. (Mimochodem, připomenu, že z toho, že takový koncept zavádím na české Wikizprávy a že tím odrazuji české editory, jsem byl viněn i já - a jak daleko k požadavkům, které mají na anglických Wikizprávách, jsem vždy měl! Navíc žádný můj nárok na zprávy na Wikizprávách nikdy nevedl k tomu, aby byly takové zprávy ukryty, vždy měly právo na existenci, byť s kritikou.) I pro Wikipedii by to byl problém. Pro anglické Wikizprávy, se zhruba 100 editacemi v hlavním jmenném prostoru denně, je to přístup sebevražedný.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Za Janem Sokolem

Užitečnost, odbornost, Wikiverzita : 2. díl : Sebevzdělávání

Zásada pro chování wikisprávců: Komunikovat a být otevřený