Okinovo okýnko

Dlouhá léta se jako člen Klubu sportovních novinářů účastním jeho hlasování do ankety o Sportovce roku. I když tu a tam dám nějaký hlas zástupcům sportů, kterým se věnuji jako redaktor a komentátor, příliš vysoko se neprosazují. A tak jsem se rozhodl, že pro pobavení všech – ale též k jejich cti – budu vyhlašovat své sportovce roku.  Základní pravidlo zní: Musí to být ve sportech, které redaktorsky či komentátorsky zpracovávám, a bonus je, pokud se to samé týká přímo akcí, kde se sportovci prosadili. Český sportovec roku – estetické sporty: Adéla Citová Adéla Citová vyhrála letos poněkolikáté mistrovství republiky, Hlavně se ale na podzim stala po letech zase českou mistryní světa ve sportovním aerobiku. Není to už stejná doba, jako když vyhrávala Olga Šípková, ale přece jen si zaslouží v mém pořadí první místo. video z národních závodů v Lounech Další pořadí:  2. Michal Březina (krasobruslení – 4. ve finále Grand Prix, 10. na MS)  3.–4. Aneta Holaso...

Proběhlé soutěže změnily pořadí medailistů z MS v disciplínách pro OH v Soči. Dopředu zásluhou short tracku vyletěla Čína, ale Číňanům se dařilo i v Norsku na akrobatickém lyžování. Tam se prosadili také Kanaďani. Aktualizované průběžné pořadí vypadá nyní následovně. Udělal jsem v něm i několik oprav z minule, zejména jsem doplnil smíšenou štafetu biatlonistů, která je také olympijskou disciplínou, takže už v seznamu je i Česká republika. 1. Norsko 15 - 6 - 10 2. USA 10 - 5 - 7 3. Německo 9 - 6 - 9 4. Kanada 6 - 8 - 7 5. Francie 6 - 8 - 5 6. Čína 6 - 0 - 2 7. Švýcarsko 4 - 5 - 0 8. Rakousko 3 - 7 - 6 9. Rusko 3 - 6 - 5 10. J. Korea 3 - 3 - 0 11. Slovinsko 2 - 3 - 2 12. Polsko 2 - 1 - 2 13. Finsko 2 - 0 - 2 14. Ukrajina 1 - 1 - 3 15. Austrálie 1 - 1 - 2 16. V. Británie 1 - 1 - 1 17. Bělorusko 1 - 0 - 0 18. Itálie 0 - 3 - 4 19. Švédsko 0 - 3 - 2 Japonsko 0 - 3 - 2 21. Nizozemsko 0 - 2 - 2 22. Lotyšsko 0 - 1 - 1 23. Chorvatsko 0 - 1 - 0 Kazachstán 0 - 1 - 0 2...

Jsou to dva, nebo už tři dny, co skončily XXI. zimní olympijské hry ve Vancouveru? Vzpomínky na ně se pomalu rozbíjejí do jednotlivých střípků, ze kterých si každý po týdnech, měsících a letech vytváří svůj vlastní obrázek toho, jaké podle něj vlastně hry byly. Tak namátkou – mými střípky z některých minulých her jsou plačící Míša v Moskvě (to mi byly jen čtyři...), spontánní Manleyová v Calgary, letící hořící šíp na zahájení v Barceloně a pád Moceanuové na kladině v Atlantě, Haškova analýza: „Čekal jsem kličku do bekhendu nebo střelu mezi nohy“ snad na všechny nájezdy velkého semifinále v Naganu. Sydney jsem už zažil osobně a pamatuji si nejvíc pokřik „Aussie, Aussie, Aussie – oj, oj, oj!“, který pro mne skrývá skvělý dojem z tamních fanoušků, pak krasobruslařská aféra ze Salt Lake City a z Pekingu třeba na vlastní oči viděný zadržený postup Bolta z rozběhu stovky s náskokem, s jakým se vyhrávají rozběhy na čtyřikrát delší trati. Kdyby vám nějaké střípky z Vancouveru chyběly, tak ješt...