neděle 6. ledna 2013

Arbitrování s intenzivní kritickou zpětnou vazbou

Před třemi dny připsal Milda k mé kandidatuře (k mému potvrzení) na funkci arbitra nelichotivou a lehce pokryteckou poznámku, že by za podobné intenzivní kritické zpětné vazby sám od kandidatury dávno odstoupil. Napsal jsem mu, že nevidím důvod, když kritiků je méně než třetina, tedy méně než je třeba ke zvolení, a že bych tím znevážil hlasy, které mne podporují.

Později jsem se ještě víc zamyslel a došlo mi, že to odstoupení by dávalo ještě méně smysl, když jsem vůbec o potvrzení požádal. Tehdy, 3. ledna, večer, se u mé kandidatury sešlo - pokud nyní počítám přesněji - 17 hlasů pro, 7 hlasů proti a jeden se zdržel.

Ale srovnejme to se situací, kdy jsem se - zcela dobrovolně - rozhodl o potvrzení ve funkci požádat? Tehdy jsem měl představu o názoru zhruba jen jedenácti z těchto 25 lidí. Z toho jsem čekal, že podporu mám jen tak u čtyř z těchto lidí, zatímco devět je asi spíš proti.

Srovnejte si to sami: Před žádostí o potvrzení - to jsem měl pocit, že mne podporuje jen asi 36 procent lidí, u kterých to mohu odhadovat - a neznal jsem názor těch ostatních. V době Mildovy poznámky - to mne podporovalo 68 procent lidí, kteří tehdy hlasovali.

Takže na jedné straně přišla intenzivní kritická vazba (v naprosté většině ale od lidí, od kterých už jsem ji dostal dávno před tím, a s obsahem, který jsem už od nich četl). Ale na druhé straně přišla zjevně i intenzivní podpora, dokonce i od několika lidí, u kterých jsem si nebyl ani zdaleka jistý, spíš naopak.

Nyní mám podporu 20 hlasů z 29, tedy stále zhruba 69 %; z hlediska volebních pravidel dokonce 71 procent, přičemž pro překročení hranice volitelnosti je potřeba 66,7 %. Je to pořád ještě dost, ale není to rozhodně mnoho a je to rozhodně podstatně méně než třeba před rokem (44 pro, nikdo proti...).

Měl bych tedy snad říct, že nemám důvod slavit. Ale aby to znovu bylo jasné, moje očekávání jsou v této kandidatuře rozporuplná. Pokud nebudu zvolen, bude to pro mne jistě rozčarování, rozčarování z toho, že mé představy fungování výboru a Wikipedie se - pro mne nečekaně a bohužel - natolik rozešly s názory komunity. Nebude to úplně překvapení, tuto tendenci cítím delší dobu, ale přesto to bude rozčarování. Ale pokud jde o oslavy - důvod k oslavě to bude spíš tehdy, pokud zvolen nebudu. Za ty roky již velmi dobře vím, že být zvolen do arbitrážního výboru, zejména v situaci, kdy v něm nehodlám působit stylem "kdo nic nedělá, nic nezkazí", je důvodem spíš k vyjádření soustrasti; zatímco právě nezvolení je důvodem k úlevě a oslavám.

A tak odlišně od každého normálního kandidáta, nijak nevolám po hlasech za zvolení. Hlasujte všichni dle svého uvážení.

1 komentář:

  1. pronásledování za pronásledování... není se čemu divit. seje vítr sklízí bouři.

    OdpovědětVymazat