středa 16. ledna 2013

Volby arbitrů končí

...a v tuto chvíli jsem přece jen překročil kritéria volitelnosti.

Dojmy? Jestli budu slavit? Ne. Je to jen riziko, že se na výbor snese další spousta práce. Navíc - třeba přece jen zvolen nebudu, zbývají čtyři hodiny a stačí jeden dva hlasy proti a jsem ze hry. Totiž, ona to není hra, hra je forma zábavy.

Tak jako tak jasně vnímám, že moje podpora se za poslední rok výrazně snížila. Vidím sice, že podstatná část těch, kteří mě nepodporují, jsou lidé dlouhodobě úzce osobně spojení s některou ze stran sporů, jež jsme řešili, ale v žádném případě nepodceňuji - naopak, chci to zdůraznit - že jiná část je z lidí, u kterých žádná taková podjatost podle všeho neexistuje. Co tím chci říct: Prosím nezpochybňujte tuto volbu.

Dávám tedy dva závazky:

1) Dodržím to, co jsem řekl, že budu nadále rozhodovat stejně jako dosud a rozhodněji než v prvních letech svého arbitrování. Spoustě lidí se to nelíbilo, ale jiným zase ano.

2) Nemám tak silný mandát jako někteří jiní kolegové. Předám tedy iniciativu jim. A doufám, že (staro)nová krev, která do výboru přichází nebo v něm už je, bude ještě víc aktivní než dosud, aby arbitrážní výbor nezklouzl zpět do neaktivnosti a nekomunikativnosti, ve které v určité fázi v minulosti byl.

A ještě jeden poznatek:

Zdá se, že arbitrování po tak dlouhou dobu je už opravdu problém. Původní nezaujatost arbitra - a na druhé straně jeho voličů a kritiků - se v různých sporech ať už fakticky, nebo jen zdánlivě ztrácí. Obhájit ji po tolika letech a tolika sporech ve volbách je prakticky nemožné.

Nezmění-li se výsledek hlasování, bude tento rok pro mne ve výboru poslední. Už je čas.

Aktualizováno:

V poslední chvíli jsem se rozhodl netaktizovat a změnit svůj hlas u kolegy Chalupy, když jsem dostal dojem, že jeho náhled na pravidla se od mého příliš liší. Bylo to riziko, odhadoval jsem, že to může některé

Ale i to byl můj signál komunitě, že taktizování nemá být mým cílem. Ukázalo se, že se to komunitě nelíbí. Nejsem zvolen. Jsem de facto (kvůli té formální rezignaci de iure nikoli) prvním arbitrem, který neobhájil ve volbách svůj mandát. No, není to příjemné prvenství.

Samozřejmě nemůžu říct, že mne těší, že moje dlouholetá práce - a být v arbitrážním výboru opravdu pro mne nikdy nebyla ani zábava, ani privilegium, ale hlavně práce - končí právě takhle. Ale naštěstí kritiků bylo hodně, některých hodně hlasitých a některých i hodně neférových, ale také jsem - a za to jsem vděčný - od těch, co hlasovali pro mne, a dokonce i od některých, co hlasovali proti, viděl i uznání.

Jak jsem napsal výš a jak jsem to koneckonců i delší dobu cítil. Byl čas. Uvidíme, co bude se mnou a Wikipedií dál. Ale ono se něco najde. Nenapsaných nebo nedopsaných článků je tam ažaž. Pro každého.

4 komentáře:

  1. Pokud to pro Tebe znamená méně práce a méně povinností, slavení je na místě. Czarowniczka

    OdpovědětVymazat
  2. Minimálně dva z těch, co byli proti, uvažovali o změně hlasu. Ale změny na poslední chvíli + jejich nerozhodnost = výsledek.
    BTW, kdyby to bylo potvrzování správce, nebyl by potvrzen.

    Možná jsi měl nějakým způsobem zkusit využít informace, které jsi dodatečně získal a tlačit na strůjce, aby vyšli se vstřícným krokem oni.

    OdpovědětVymazat
  3. Na nikoho jsem netlačil. Jen jsem prezentoval své názory, aby se lidi rozhodli, jak se jim líbí. Tlačil jsem jen na to, aby o mně nešířili někteří diskutující bludy, nebo přímo pomluvy.

    OdpovědětVymazat
  4. neférovost za neférovost... stalo se očekávatelné

    OdpovědětVymazat