Na covid, nebo s covidem?

ilustrační obrázek

Na covid, nebo s covidem? Ne, že by to bylo to nejdůležitější, oč tu běží, ale přece jen je to jedno z témat v diskusích. Statistiky uváděných úmrtí jsou s covidem, což část populace považuje za důkaz, že jsou přehnané. 

Že jsou zařazené případy, kde covid nebyl jedinou a ani nejdůležitější příčinou úmrtí, je celkem zřejmé. Ponechme stranou otázku, zda se vůbec sluší vést diskusi, jak moc je správné banalizovat ta úmrtí, která mají jiné příčiny a covid k nim jen větší či menší měrou spolupůsobil - řekněme, že to je otázka morální a morálka by měla být nadstavbou nad pouhým pokusem o analýzu dat, který je cílem tohoto mého příspěvku. 

Analýza 

Hypotézou, kterou se pokusím vyvrátit (tak se ve vědeckém či statistickém diskursu běžně postupuje, tak ji zvolím i pro tento ne tak vědecký příspěvek), je, že všechna úmrtí či jejich velká většina je "s covidem", tedy že jde o lidi, kteří by zemřeli tak jako tak a covid na tom nemá podíl. 

Přesná data počtu úmrtí, kde bude covid tou zásadní příčinou, asi nikdy mít nebudeme. Něco do budoucna napoví absolutní statistika úmrtí. Něco můžeme zkusit odhadnout na základě obecných čísel. Víme, že ročně umře v České republice méně 112,4 tisíce lidí. Když pomineme veškeré sezónní vlivy, připadá tak na jeden den zhruba 310 úmrtí. K tomu máme k dispozici statistiky počtu úmrtí s covidem. Jejich průměr za poslední týden je 107 (o jeden den dříve ten průměr byl 110, asi i ten aktuální je zhruba na této úrovni, ale pro mou úvahu je to nakonec zanedbatelný rozdíl). 

Můžu uvažovat, že se počet úmrtí kvůli covidu zvýšil, ale vycházet budu z hypotézy, kterou jsem naznačil. Pokud covid nemá žádný vliv, neměl by mít vliv ani tento počet. Takže z uvedené hypotézy usoudím, že průměrný počet úmrtí celkově zůstává stejný jako obvykle, tj. zhruba oněch 310 úmrtí denně. To by znamenalo, že podíl případů "s covidem" by byl necelých 35 %.

Pokud by covid neměl podstatný vliv, měl by být tento podíl podobný i v celé populaci. Ani tato čísla nemáme, ale ministr zdravotnictví představil svůj odhad odvozený od dat ze zahájeného šetření na Slovensku: Méně než 5 %.

I v případě, že je tento odhad podhodnocený, neexistuje logický důvod proč očekávat, že by situace v Česku byla sedmkrát horší. Větší význam by mohlo být nerovnoměrné šíření v jednotlivých - zejména kritických - vrstvách populace. Přestože v tomto směru existují signály, že se situace horší (demografické statistiky ukazují, že podíl seniorů mírně narůstá), tatáž data říkají, že jejich podíl je nižší než ve společnosti. Takže ani v tomto směru by nebylo logické uvažovat takový vliv, který by vyrovnal ten propastný rozdíl mezi hodnotami 5 a 35 procent.

Jediné další logické vysvětlení by mohlo být to, že se covid významně víc šíří mezi lidmi již přímo umírajícími (zejména tedy asi v nemocnicích). To by byl tragický závěr, nicméně ani pro ten neexistuje sebemenší důkaz.

Zbývá tedy vysvětlení, že ten rozdíl je skutečně zaviněn působením covidu. To zdaleka neznamená, že je covid hlavní příčinou úmrtí celé té zhruba třetiny zemřelých, která činí onen rozdíl 30 procentních bodů. Znamená to ale, že se významnou měrou připojil k jiným faktorům a podstatná část umřela nikoli jen s covidem, ale přesněji na kombinaci něčeho a covidu. A že tedy covid působí významně na počet úmrtí.

Diskuse

Co by se stalo, pokud by byl úvodní odhad, že průměrný počet úmrtí zůstává zhruba stejný jako obvykle, chybný. Neřešme pro začátek příčinu takové změny a řekněme si, že aby se vyrovnal ten rozdíl, bylo by třeba, aby se počet úmrtí zvýšil z průměrných 310 minimálně na necelých tisíc denně (tj. o 200 %). Něco takového se asi nedá příliš předpokládat.

I samy výše uvedené úvahy ale vedou k závěru, že by se v říjnu skutečně měl zvýšit celkový počet úmrtí (nejméně o desítky lidí denně čili zhruba o 25 %). Pokud to celkové statistiky, které by měly být zveřejněny na ve druhé polovině listopadu, nepotvrdí, budu v koncích. Nejsem si jistý, zda moje úvaha může být zatížena tak velkou statistickou chybou, ale pokud ne, tak asi nejlogičtějším vysvětlením by v takovém případě bylo skutečně to, že promoření koronavirem v Česku je o dost odlišné (vyšší), než se odhaduje, že testy vracejí chybnější výsledky nebo že data jsou skutečně zmanipulována. Důležitá možnost pak samozřejmě je ta, že je nějaká chyba v celé mé úvaze.

Případná jiná možná vysvětlení či jiné komentáře uvítám.