Zdravá elegance

Už jsem to za tu dobu zapomněl, jaké to je být přítomen na závodech ve standardních tancích. Včera večer jsme zase po roce natáčeli mistrovství republiky a bylo to fajn.

Byl to povedený šampionát, výborné výkony předváděly nejen vítězové, Dvořák s Šilhánovou - pár, který obdivuji pro jejich lehkost a snad až bezděčný cit pro detail, ale i další dvojice, třeba v nečekaně výtečné pohodě tančící stříbrní Houška s Třeštikovou. Ale i řada dalších dvojic se předvedla ve výborném světle, a to dokonce včetně některých párů, které se ani nedostaly do semifinále a vypadly ve čtyřiadvacítce.

Celá ta atmosféra mne pohladila na duši. Já vím, že i v tanečním sportu, jak to u estetických sportů bývá, je hodně nevraživosti a kamarádíčkování a naopak očerňování. ALe tak nějak si nemůžu pomoct, ve srovnání s jinými estetickými sporty jako kdyby tady i ty největší špatnosti byly prováděné tak nějak rytířsky a s elegancí. Možná je to podivná morálka, kterou to člověku vnucuje, ale zase lepší než to, s čím se člověk běžně setká.

Tak mne napadá, že se to může stát třeba tady na blogu. Skoro nikdo ho nečte, a přece se najde jakýsi nepodepsaný anonym, který sem přijde jen plivnout. Tenhle blog se obejde bez komentářů, pokud budou přibývat v tomto duchu. Tenhle blog je určený především pro čtenáře, ne pro ty, kteří mají dost prostoru pro své urážky jinde na internetu. A pokud sem chtějí psát jen mí známí a pak ti, kteří si tu anonymně léčí nějaké svoje komplexy, tak komentáře jednoduše zakážu. Známých se raději zeptám osobně a těch druhých mi líto nebude.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Trochu jiná cesta k referendu – kvalifikovaná většina

Devět otázek ke "státnímu pohřbu"

Rušení nočního klidu a rušení oslav - kdo vlastně co v téhle kauze ruší