Okinovo okýnko

Historka o tom, jak poslanec a exministr Miroslav Kalousek (TOP 09) napadl ve sněmovně poslance a expříslušníka pohotovostního sboru SNB Zdeňka Ondráčka (KSČM), se zdá být docela dobře známá. Ve skutečnosti to tak není. Veřejnost vnímá jen krátký úryvek z celého Kalouskova vulgárního průjmu. Ten byl důsledkem toho, že se čímsi nechal během několika minut ve sněmovně natolik vyvést z konceptu, že pourážel nejen Ondráčka, ale i další kolegy. Je tedy škoda, že se z věci stala otázka . Ve skutečnosti je to příběh obyčejného lidského hulváta, který sice ve 20 letech věku nebyl komunistickým fízlem, ale který v 54 letech věku není schopný ovládat svoje chování a sklouzává na úroveň nejsprostšího dlaždiče. Většině dlaždičů, těm, kteří jsou slušní, se tímto za tento příměr omlouvám. Celá diskuse je k dispozici ve stenogramech ze sněmovny, počínaje touto částí . Jak to tedy bylo? 17. června se poslanci znovu dostali k projednávání návrhu změny zákona 253/2008 Sb. o některých opatřeních pr...

Na Lidovkách.cz vyšel úryvek z rozhovoru s evolučním biologem, katolickým knězem a vysokoškolským pedagogem  Markem Orko Váchou. Titulek má Dnes zabít zrůdy, zítra třeba diabetiky, varuje před myšlenkami Mitlöhnera biolog . Už ten titulek je naprostej nesmysl. Trend je přesně opačný, tedy že lidé se stále těžším a těžším handicapem či onemocněním mají šanci buď na uzdravení, nebo na stále hodnotnější život, stejně tak neustále roste šance na přežití dříve ztracených porodů. Proto má pramalou šanci na prosazení i Mitlöhnerova teorie, proto musela být založená na pracích starých 30 let. Zejména biolog, který má přízvisko evoluční , by právě tohle měl dobře vnímat, a podobný nesmysly, jako že se začne zrůdami a bude se pokračovat diabetiky, netvrdit, jelikož to popírá základy ne vysokoškolské, ale asi už středoškolské logiky. Dále, pokud dobře vidím, tak doktoři, kteří se účastnili konference ve Wannsee , lékaři nebyli. Byli to právníci, soudci, ekonomové, nějací doktoři filosofi...

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je otevřeně bojkotuje. Na Wikipedii se to již zjistilo a Danny svá práva správce po vlně odporu proti jeho neprodiskutovaným operacím před léty dobrovolně odevzdal. Na jiných projektech ale správcem (a často i byrokratem) zůstává. Někde to funguje, jelikož si s přispěvateli rozumí, nebo tamní přispěvatelé věci, které on zavádí, nijak nezajímají. Někde je to problém, když si prosazuje své navzdory názorům přispěvatelů. Dlouhodobě vzdoruje námitkám komunity na Wikiverzitě; na Wikizprávách, kde komunita po dlouhá léta neexistovala, zkrátka s jednotlivými redaktory nekomunikuje, když nechce. Chronolog...

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu ) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných obecně známých údajů. Vzhledem k tomu, že se snaží postihnout obecné zákonitosti pro takřka všechny myslitelné obory, je nutně velmi zjednodušující. Jestli se chystáte psát diplomovou práci, raději si najděte podrobnější a kvalitnější návod jak to dělat. Výzkum není jen tak se koukat Dělat výzkum neznamená jen tak někde na něco koukat a popsat to pro ostatní, nebo někde něco vyzkoušet a zaznamenat, jestli to vyšlo. I když výzkum nemá jednu jedinou šablonu, která by se dala stejně napasovat na kulturní vědu, stejně na matematiku a stejně na archeologii, nějaké společné rysy každý výzkum má. ...

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě důkladněji. Sebevzdělávání pro druhé I zde platí, že Wikiverzita není jen tak nějaký všeobecný webhosting, který každému umožňuje, aby si na ni vkládal, co ho napadne. Kdo si chce někam psát výsledky své samouky jen tak pro sebe, ať si to píše do svého sešitu, do svého textového procesoru anebo třeba, když už si myslí, že něčemu pomůže vystavení takových poznámek na internet, ať si je píše na jiných místech internetu. Na Wikiverzitu nepatří stejně, jako nepatří kupř. na Wikipedii. Cílem Wikiverzity je vzdělávat nebo vzdělávání zprostředkovávat. Přestože v oblasti sebevzdělávání je tento c...

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu  Wikimedium   k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity , tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy zveřejnil, jsem opět mírně zvýšil svůj zájem o Wikiverzitu, abych viděl, jak ten úklid dopadá. Velký pokrok tam nevidím. Navíc jsem ale začal při různých příležitostech uvažovat o tom, co by Wikiverzita měla zohlednit, aby dosáhla svého cíle , kterým je vzdělávání obecně pro všechny věkové kategorie (...a...) vlastní výzkum. Osobně se domnívám, že provést úklid na Wikiverzitě je žádoucí. Tento úklid ale musí být proveden s uvědoměním si určitých zásad, které každý zájemce o vzdělávání očekává. Neděláme to pro sebe I když Wikiverzita nabízí i možnost samostudia, sebevzdělá...

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé . Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít příklady toho, jak podobné zkreslení vzniká. Třeba tak, že autor z dostupných zdrojů vybere zjevně jen tu část, která objekt vykresluje jedním, a nikoli opačným způsobem. Dnes jsem narazil na takový příklad. Článek Be-celem vznikl v květnu roku 2008 překladem tehdy existujícího článku na anglické Wikipedii. Nebyl to ale úplný překlad. Tady je pokus o analýzu (tak trochu obsahová analýza, ale neberte to vážně) toho, co zůstalo ztraceno v překladu . Počet vět v EN článku Počet vět v CS článku Podíl převzatých vět Výroky Be-celemu o sobě nebo neutrální obecné výroky o Be-celemu, které moh...