Užitečnost, odbornost, Wikiverzita : 2. díl : Sebevzdělávání

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe.
Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě důkladněji.

Sebevzdělávání pro druhé

I zde platí, že Wikiverzita není jen tak nějaký všeobecný webhosting, který každému umožňuje, aby si na ni vkládal, co ho napadne. Kdo si chce někam psát výsledky své samouky jen tak pro sebe, ať si to píše do svého sešitu, do svého textového procesoru anebo třeba, když už si myslí, že něčemu pomůže vystavení takových poznámek na internet, ať si je píše na jiných místech internetu. Na Wikiverzitu nepatří stejně, jako nepatří kupř. na Wikipedii. Cílem Wikiverzity je vzdělávat nebo vzdělávání zprostředkovávat. Přestože v oblasti sebevzdělávání je tento cíl naplněn tak nějak rovnou, neexistuje žádný důvod, proč si s tím pro Wikiverzitu vystačit, proč nežádat i v takovém případě, aby se z výsledku sebevzdělávání mohl poučit i někdo jiný.
Také proto je rovněž v této oblasti nutno dodržovat určité zásady odbornosti, nebo v tomto případě směřování k odbornosti. Myslím, že na Wikiverzitě nemá co dělat materiál, který sice sám dovedl svého pisatele k nějakému poznání nebo zaznamenává cestu, která ho k němu dovedla, ale je to jen poznání náhodné. Metoda pokus – omyl je metoda mylná. Ano, platí také tady jedno rčení:
Chybami se člověk učí.
Dá se doplnit i tím, že dokonce i cizími chybami se člověk může něco naučit. Ale upřímně, tohle je návod spíš pro děti, lidé ve věku běžného tvůrce Wikiverzity by k poznání měli spět poněkud vhodnějšími, přímočařejšími cestami. Nedá se přitom tak docela obecně napsat, jaké to jsou, vždyť v každé oblasti se to může lišit. Kromě kontaktu s odborníky, který je asi jediným skutečně obecným návodem, to jsou třeba: Při samouce jazyků učebnice nebo o rodilí mluvčí, v oblastech technických návody a manuály atd.
Ano, někdy se určitě může stát, že naráz potřebujete vyřešit jeden konkrétní problém, po ruce není ani odborník, ani návod nebo učebnice, a vy musíte začít zkoušet. Dokonce se vám může povést i problém vyřešit. Přínos zaznamenání takového náhodného procesu pro druhé, zejména v podobě, v jaké jste k vyřešení dospěli, ale bez zobecnění k ničemu nepovede. Z takových případů může být vytvořena i určitá kuchařka, soupis námětů, jak v obdobných a navzájem podobných situacích postupovat, ale jako jednorázový případ to má vzdělávací potenciál minimální.

Existuje výjimka?

Ano, do určité míry může existovat jedna konkrétní výjimka, kdy nedává úplně smysl, aby materiály vzniklé z vlastního studia na Wikiverzitě byly zamýšlené jako texty pro druhé. Jsou to ty případy, kdy na Wikiverzitě nějaký student-samouk vytváří obsah, jenž je výsledkem jeho postupného absolvování nějakého tam již dříve vytvořeného vzdělávacího kursu. V takovém případě asi nedává příliš smysl ani to tento obsah (po určité době) odstraňovat, ať už student-samouk kurs dokončil, nebo nedokončil, tedy samozřejmě v případě, že dospěl aspoň k nějakým výsledkům. Zachování takových materiálů se hodí zkrátka pro archivní účely Wikiverzity, tedy samozřejmě v případě, že sám student o smazání svých takto vzniklých materiálů nepožádá.
Nejlepší způsob využití takového materiálu samozřejmě je jeho zpětné uplatnění v samotném kursu, a to jak jeho přímou změnou, doplněním, nebo třeba jen vytvořením soupisu nejvydařenějších (a nejnevydařenějších) příkladů řešení. Takové kroky by samozřejmě měli nejlépe dělat sami tvůrci kursu, případně, když tvůrci již s Wikiverzitou nespolupracují, i jiní wikiverzitáni, kteří – a znovu tu máme to kritérium – jsou svou odborností schopní podobné využití materiálu vůbec provést. Nicméně je třeba dodat, že taková nadstandardní správa kursů a jejich výsledků je pravděpodobně nad reálné možnosti Wikiverzity.

Blogy, deníčky a zápisky

Zaregistroval jsem občas výhradu, že Wikiverzita nemá být ani blogem či deníčkem těch, kteří na ni píší. A ano, občas jsem si tam skutečně jakýchsi deníčkových příspěvků, často dokonce takových, že byly jen ze dvou tří dnů, takže ani jako deník by neobstály, všiml. A – vlastně bez ohledu na to, že jsem je četl – musím souhlasit: Wikiverzita není ani webhostingem pro různé samorostlé a jinak nevyužitelné výzkumy a sebevzdělávání, a nadace Wikimedia ji neprovozuje ani proto, aby se stala webhostingem pro deníčky a blogy. K tomu je nástrojů dost, třeba Blogspot, na kterém se zrovna nacházíme.
Přesto si, právě v souvislosti se sebevzděláváním, nebo šířeji se vzděláváním sebe sama pod dohledem pedagoga nebo bez něj, dovedu jeden druh blogu nebo deníčku představit jako užitečný a na Wikiverzitě přijatelný, či dokonce až žádoucí.
Neměl by to být ale deníček popisující, co kde kdy autor dělal a co na základě toho vyzkoumal nebo se naučil. Pro vzdělávání ostatních může být užitečný takový blog, který bude popisovat osobní zkušenost se vzdělávacím procesem. Ať Wikiverzita zváží, zda chce hostovat příspěvky, ve kterých by úspěšní, nebo i neúspěšní absolventi různých škol, kursů či sebevzdělávacích postupů sdělovali ostatním své zážitky, pokroky, jakých dosahovali, překážky, které museli překonávat, těžší i lehčí místa k naučení, a samozřejmě zejména i způsoby, jak se s největšími obtížemi vyrovnat. Takové metavzdělávání (vzdělávání o vzdělávání) může nepochybně mít svou hodnotu a já bych ho Wikiverzitě doporučil.
Je třeba doplnit, že výsledkem by skutečně spíš než deníček nebo zápisky měl být opravdový blog, tj. příspěvek zaměřený na komunikaci s druhými. Cílem musí být předat své zkušenosti druhým, nikoli se z nich jen sám pro sebe vypsat, zanadávat si na to, co autorovi nejde. A ani nemá být cílem jen se pochválit za to, co autorovi jde. I v tomto případě je tedy v první řadě třeba dbát na účel celého projektu, tj. vzdělávat se a vzdělávat ostatní.

Závěrem druhého dílu

...už jenom dodám, že jak vidíte, tak druhý a podle všeho i následující díly už budou podstatně kratší než první díl, ve kterém se prolínaly konkrétní myšlenky týkající se vzdělávání s obecnými zásadami, platnými pro celou Wikiverzitu a potažmo vlastně pro projekty Wikimedia obecně. Mnohé z toho, co bylo řečeno v prvním dílu, je podstatné i zde a bude podstatné i dál.

Další chystané díly:
3. díl : Výzkum
4. díl : Přednášky, referáty, eseje a úvahy
5. díl : Vylučují se inkluzionismus se zásadou Méně je více?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Za Janem Sokolem

Zásada pro chování wikisprávců: Komunikovat a být otevřený