Okinovo okýnko

Hlavní zpravodajská relace sportovní redakce ČT sice v poslední době není nejdelší, ale někdy jsou s ní nervy, jak se patří. Třeba dnes se to sešlo takhle: Kvitová na Turnaji mistryň – dohrála v 18:48; Wozniacká na Turnaji mistryň – obrázky dorazily v 18:59; hokej Liberec vs. Plzeň – druhou třetinu dohráli zhruba v 19:30; hokej Vítkovice vs. Litvínov – zápas skončil zhruba v 19:25; basketbal Nymburk – první poločas skončil někdy v 19:20; florbal Mladá Boleslav – zápas skončil zhruba v 19:25. K tomu několik příspěvků, které byly už o něco starší, ale redaktoři je měli taky „v nohách“. A redaktorů na těchhle šest konkrétních kousků bylo jen kvarteto a moderátorka Bára Černošková, kterou teď nesmíme nijak nervovat tím, že by se to nezvládlo. ;-) Samozřejmě taky kameramani, střihači, produkční, asistenti režie a tak dále, bez těch by to nešlo. Ale nakonec se to zvládlo včas, když jsme začínali zase v 19:50! – a zítra se do toho pustíme zas.

Historka o tom, jak poslanec a exministr Miroslav Kalousek (TOP 09) napadl ve sněmovně poslance a expříslušníka pohotovostního sboru SNB Zdeňka Ondráčka (KSČM), se zdá být docela dobře známá. Ve skutečnosti to tak není. Veřejnost vnímá jen krátký úryvek z celého Kalouskova vulgárního průjmu. Ten byl důsledkem toho, že se čímsi nechal během několika minut ve sněmovně natolik vyvést z konceptu, že pourážel nejen Ondráčka, ale i další kolegy. Je tedy škoda, že se z věci stala otázka . Ve skutečnosti je to příběh obyčejného lidského hulváta, který sice ve 20 letech věku nebyl komunistickým fízlem, ale který v 54 letech věku není schopný ovládat svoje chování a sklouzává na úroveň nejsprostšího dlaždiče. Většině dlaždičů, těm, kteří jsou slušní, se tímto za tento příměr omlouvám. Celá diskuse je k dispozici ve stenogramech ze sněmovny, počínaje touto částí . Jak to tedy bylo? 17. června se poslanci znovu dostali k projednávání návrhu změny zákona 253/2008 Sb. o některých opatřeních pr...

Na Lidovkách.cz vyšel úryvek z rozhovoru s evolučním biologem, katolickým knězem a vysokoškolským pedagogem  Markem Orko Váchou. Titulek má Dnes zabít zrůdy, zítra třeba diabetiky, varuje před myšlenkami Mitlöhnera biolog . Už ten titulek je naprostej nesmysl. Trend je přesně opačný, tedy že lidé se stále těžším a těžším handicapem či onemocněním mají šanci buď na uzdravení, nebo na stále hodnotnější život, stejně tak neustále roste šance na přežití dříve ztracených porodů. Proto má pramalou šanci na prosazení i Mitlöhnerova teorie, proto musela být založená na pracích starých 30 let. Zejména biolog, který má přízvisko evoluční , by právě tohle měl dobře vnímat, a podobný nesmysly, jako že se začne zrůdami a bude se pokračovat diabetiky, netvrdit, jelikož to popírá základy ne vysokoškolské, ale asi už středoškolské logiky. Dále, pokud dobře vidím, tak doktoři, kteří se účastnili konference ve Wannsee , lékaři nebyli. Byli to právníci, soudci, ekonomové, nějací doktoři filosofi...

Danny B. je zasloužilý, zkušený a technicky nesmírně zdatný wikipedista. Využívat jeho služby by mělo být radostí pro každý wikiprojekt. Bohužel, mít ho jako správce je problém ve chvíli, když se najde v komunitě někdo, kdo se s ním neshodne. Danny B. totiž někdy využívá své znalosti a svá práva k vytvoření toho, co se jemu líbí, k ostatním požadavkům se někdy nehlásí, ignoruje je a jindy je otevřeně bojkotuje. Na Wikipedii se to již zjistilo a Danny svá práva správce po vlně odporu proti jeho neprodiskutovaným operacím před léty dobrovolně odevzdal. Na jiných projektech ale správcem (a často i byrokratem) zůstává. Někde to funguje, jelikož si s přispěvateli rozumí, nebo tamní přispěvatelé věci, které on zavádí, nijak nezajímají. Někde je to problém, když si prosazuje své navzdory názorům přispěvatelů. Dlouhodobě vzdoruje námitkám komunity na Wikiverzitě; na Wikizprávách, kde komunita po dlouhá léta neexistovala, zkrátka s jednotlivými redaktory nekomunikuje, když nechce. Chronolog...

Výzkum je zvláštností Wikiverzity. Ne-li všechny, pak naprostá většina ostatních projektů Wikimedia se originálnímu výzkumu (terminologií Wikipedie vlastnímu výzkumu ) brání. Pro Wikiverzitu by ale měl být přirozenou součástí. Jak by ale měl vypadat? Než začnu, dovolte mi prosím uvést, že tento text nepíšu jako pojednání o vědecké metodě, ale jako zcela nesoustavný text z povšechně dostupných obecně známých údajů. Vzhledem k tomu, že se snaží postihnout obecné zákonitosti pro takřka všechny myslitelné obory, je nutně velmi zjednodušující. Jestli se chystáte psát diplomovou práci, raději si najděte podrobnější a kvalitnější návod jak to dělat. Výzkum není jen tak se koukat Dělat výzkum neznamená jen tak někde na něco koukat a popsat to pro ostatní, nebo někde něco vyzkoušet a zaznamenat, jestli to vyšlo. I když výzkum nemá jednu jedinou šablonu, která by se dala stejně napasovat na kulturní vědu, stejně na matematiku a stejně na archeologii, nějaké společné rysy každý výzkum má. ...

Snad může někomu přijít divné, že má vůbec smysl psát o sebevzdělávání na Wikiverzitě, když jsem minule tak zdůrazňoval, aby Wikiverzita přinášela odbornost a druhými využitelný obsah. Vždyť kdo se sebevzdělává, dělá to proto, že není odborník, a dělá to sám pro sebe. Ve skutečnosti je na tyto dva požadavky – na odbornost a na tvorbu pro druhé – třeba myslet i zde, a právě pro ten paradox ještě důkladněji. Sebevzdělávání pro druhé I zde platí, že Wikiverzita není jen tak nějaký všeobecný webhosting, který každému umožňuje, aby si na ni vkládal, co ho napadne. Kdo si chce někam psát výsledky své samouky jen tak pro sebe, ať si to píše do svého sešitu, do svého textového procesoru anebo třeba, když už si myslí, že něčemu pomůže vystavení takových poznámek na internet, ať si je píše na jiných místech internetu. Na Wikiverzitu nepatří stejně, jako nepatří kupř. na Wikipedii. Cílem Wikiverzity je vzdělávat nebo vzdělávání zprostředkovávat. Přestože v oblasti sebevzdělávání je tento c...

Už je to skoro rok, co jsem dostal jako redaktor bulletinu  Wikimedium   k publikování materiál o tom, že na Wikiverzitě začali uklízet, aby se zvýšila její úroveň. Právě kvalita materiálů na Wikiverzitě je často terčem kritiky od přispěvatelů z jiných projektů Wikimedia, a to jak v případě anglické Wikiverzity , tak i české. Od té doby, co jsem ten materiál do Wikimedia převzal a bulletin ho tedy zveřejnil, jsem opět mírně zvýšil svůj zájem o Wikiverzitu, abych viděl, jak ten úklid dopadá. Velký pokrok tam nevidím. Navíc jsem ale začal při různých příležitostech uvažovat o tom, co by Wikiverzita měla zohlednit, aby dosáhla svého cíle , kterým je vzdělávání obecně pro všechny věkové kategorie (...a...) vlastní výzkum. Osobně se domnívám, že provést úklid na Wikiverzitě je žádoucí. Tento úklid ale musí být proveden s uvědoměním si určitých zásad, které každý zájemce o vzdělávání očekává. Neděláme to pro sebe I když Wikiverzita nabízí i možnost samostudia, sebevzdělá...

Wikipedii píší lidé. Někdy bych možná chtěl napsat jenom lidé . Inu, tak to chodí. Proto jsou ve Wikipedii užitečné informace, ale také chyby, nepřesnosti nebo třeba neobjektivně zkreslené články. Někdo zkrátka nemá odhodlání a výdrž přinést informace úplné a někdo jiný má přímo záměr informaci zkreslit. Najít skutečný motiv vzniku neobjektivního článku obvykle není možné. Ale je možné najít příklady toho, jak podobné zkreslení vzniká. Třeba tak, že autor z dostupných zdrojů vybere zjevně jen tu část, která objekt vykresluje jedním, a nikoli opačným způsobem. Dnes jsem narazil na takový příklad. Článek Be-celem vznikl v květnu roku 2008 překladem tehdy existujícího článku na anglické Wikipedii. Nebyl to ale úplný překlad. Tady je pokus o analýzu (tak trochu obsahová analýza, ale neberte to vážně) toho, co zůstalo ztraceno v překladu . Počet vět v EN článku Počet vět v CS článku Podíl převzatých vět Výroky Be-celemu o sobě nebo neutrální obecné výroky o Be-celemu, které moh...

Na Wikipedii existuje dlouhodobá diskuse o tom, zda mají tzv. oborová kritéria významnosti opodstatnění. Obvykle jsem říkal, že ano, protože umožňují na základě odborného posouzení ''zdrojů'' odhadnout, o jaké skupině lidí nebo věcí zdroje běžně jsou, a tuto skupinu popsat, definovat a tím říct: Ano, pokud napíšete článek o člověku/věci, co patří do takto popsané skupiny, nejspíš bude významný, protože o něm téměř jistě ty zdroje budou. Jenže diskuse o oborových kritériích se obvykle vedou úplně jinak. Mluví se o tom, jestli dotyčné něco znamená ve společnosti, jestli je to důležitější než fotbalisti, jestli je to důležitější pro mne nebo pro Tebe. Ale tak se to vždycky akorát sveze k tomu, že se o tom pohádáme, a nic se nedohodne. Ta diskuse by se měla vždy vést úplně jinak: Argumentujte ne skutečným (nebo domnělým) významem těch či oněch lidí/věcí, ale tím, že snesete argumenty o tom, kde se o těch lidech/věcech běžně píše. Napište, že o horách existuje ta a ta kníž...

Na příkladu tohoto, hojně čteného článku spisovatele, pedagoga a hudebníka Tomáše Houšky, si ukažme některé nesmysly, které se často a snadno šíří po internetu. Překvapivě jsou tady položeny jako základ argumentace v nezvykle četném množství. Náboženství a pořádek . Je stejným problémem multikulturalistů jako umírněnějších Houšků a také naprostých xenofobů, že nejsou schopni oddělit svobodu náboženství a vládu zákona. Multikulturalisti nejsou účinně zabránit muslimům, aby nepáchali zločiny a neporušovali konkrétní zákony při svobodném vyznávání své víry, ale tuto svobodu jim chtějí zaručit. Také Houškové a xenofobové nejsou účinně schopni muslimům zabránit páchat zločiny a porušovat konkrétní zákony, a tak jejich svobodu popírají. Ani jedno není cesta k úspěchu. Pozoruhodnější je to tehdy, když jde ve druhé skupině zároveň o lidi, kteří si na vlastní svobodu potrpí a nikdy by nedovolili, aby někdo jiný, kdo jejich vlastní svobodu po svém zneužívá, způsobil, aby bylo sáhnut...

Šéf domácí rubriky Respektu Ondřej Kundra nám vysvětlil , proč je rozhodnutí trestním příkazem nad Janou Nagyovou špatné. A já si myslím, že mnohem horší je jeho zdůvodnění. Přivádí na svět otázku: Proč se tedy institut trestního příkazu zaváděl, když ho soudy nemají užívat? Ale, pardon, to jsem přece nepochopil, on se užívat může, ale nikoli tam, kde je třeba, aby to veřejnost mohla sledovat. Dá se to říct i jinak: Respekt pláče, že média se nemohla na celé kauze přiživit, a teď, jak píše s naivní upřímností v poslední větě, "o projednávání online naštěstí tentokrát nepřijdeme". Je zarážející, jak Ondřej Kundra bez okolků volá po tom, aby soudy dbaly na vliv médií a pozornost veřejnosti? Tedy vlastně - aby rozhodovaly ovlivněné masou lidu, populisticky ...? Anebo aby podlehly vlivu médií, tj. mediokracii ...? To žádný z těchto dvou výtek Kundrovi ani trochu nevadí? I případy, které Kundra jmenuje a které se projednávaly neveřejně, nebyly utajené. Každý rozsudek je k di...

Na mistrovství světa mnohé zaujalo, že evropské týmy neuspěly. Vždyť si to uvědomte, vypadly Španělsko, Portugalsko, Itálie, Anglie, Rusko... Jižní Amerika naopak přišla pouze o Ekvádor. A ano, Evropa v zápasech s jihoamerickými týmy získala jen 27 % bodů, takže Jihoameričané jsou hodně vysoko. Ale je to skutečně tak, že se Evropě nedaří nějak výrazně víc? Často se argumentuje, že ani ne, že je to ve skutečnosti typické pro šampionáty na jihoamerickém kontinentu. Jen se nějak zapomíná, že naposledy se mistrovství v Jižní Americe konalo - no, to už pomalu ani nikdo nepamatuje. Bylo to v roce 1978 v Argentině a ještě se tomu podobal trochu šampionát v Mexiku v roce 1986. Když se podíváme na čísla evropských týmů v letech 1986, 2010 a letos, všechno se zdánlivě potvrzuje. Je tu vidět podobnost s MS 1986 a propad proti MS 2010. Tohle je podíl bodů, které získaly evropské týmy v těchto letech proti soupeřům z jiných kontinentů (přepočteno na tříbodový systém): Rok vs. J. Amerika ...

Michal Hrabal* se prošel fotbalovým ligovým děním a okomentoval finále fotbalového poháru. Postěžoval si na vedení fotbalového svazu a další věci, jak odpovídá redakční linii Hattricku , a pak také zkritizoval, že se nehrálo prodloužení. Nevím, jestli se má finále českého poháru prodlužovat. Jsou zápasy, kdy je prodloužení k nepřežití, a jsou zápasy, kdy je škoda, že se neprodlužuje i za stavu 1:0. Že ale Plzeň neměla možnost prokázat svou lepší formu v prodloužení? Inu, tak to je. Čas na zápas je nějak určený, a dokud nebude fotbal následovat příklad hokeje a hrát do rozhodnutí, jednou nastane chvíle na konec zápasu. Hrabal se nechává ovlivnit tím, že Petrželova nešťastná ruka se stala v samotném závěru, a pak už nebyl na něco čas. Tím ale pomíjí těch předchozích 45 minut. Pravidla byla pro všechny stejná a daná předem, všichni věděli, že se hraje 90 minut, všichni Plzeňáci věděli, že pokud vedou 1:0, jsou lepší, ale nejsou schopní dát gól na 2:0, může vždycky dojít k nějaké Petrže...

Prosím, nepřehlédněte prosbu na konci tohoto blogu. Děkuji. Ano, podle všeho jsem se na  Wikizprávách  pohyboval na samé hraně zneužití práv správce. K situaci došlo tak, že jsem se stal terčem nových a nových nepravdivých tvrzení, kterými Lenka64 očerňovala mou mnoho měsíců vykonávanou práci na Wikizprávách . Když Lenka64 nebyla svá tvrzení schopná doložit, nijak neustoupila, naopak přidala ještě osobní útok, který už se netýkal mé práce na Wikizprávách, ba dokonce Wikizpráv vůbec, ale byl pouze jen urážlivým vyjádřením vůči mé osobě. Tak probíhá hodně diskusí s Lenkou64. Pokus tento osobní útok tzv. refaktorizovat (skrýt) Lenka64 opakovaně vracela, až výslovně porušila z Wikipedie známou zásadu tří revertů . Za to jsem ji (a pak i sebe, což skutečně může být za hranou zneužití správcovského nástroje, ale právě proto jsem to udělal, aby bylo jasné, že chci měřit stejně na obě strany) zablokoval. Za to vše (a za výroky pronesené ve vyhrocené diskusi) nyní ta ...

„Statistika nuda je, má však cenné údaje...“ V roce 2013 vzniklo na českých Wikizprávách 120 zpráv. Je to nejslabší rok od vzniku Wikizpráv. Poslední pololetí bylo s 39 zprávami daleko nejhorší v historii, téměř o polovinu horší než před dosavadní rekord před rokem. To vše přesto, že do tohoto čtvrtletí patřil i nejlepší měsíc tohoto roku listopad (s 27 zprávami, to je skoro čtvrtina celého roku). Na druhou stranu vše pokazil prosinec. Poprvé od založení Wikizpráv to byl měsíc, v jehož průběhu nebyla založena ani jedna jediná zpráva. Co já a Wikizprávy? Já ... pomáhám! Mám tam pár za ten poslední rok necelé tři desítky editací, z toho asi tak tucet obsahových. Jinými slovy tam už fakt prakticky nepatřím. Za tu dobu jsem zároveň napsal tucet příspěvků o Wikizprávách na tento blog (včetně spoluautorství jednoho příspěvku do newsletteru Wikinewsie Group). A teď něco pro takové posmutnělé pobavení. Statistika také odhalila zajímavý fakt, že během tří dnů od napsání nějakého mého...