Ta pravá karikatura
iDnes pokračuje ve sledování aféry Entropa. Je to trochu nastavovaná kaše, ale obvykle se z každé zprávy sem tam jedna nová myšlenka vyštípnout dá.
Ve srovnání s nepříliš povedeným mystifikačním rozhovorem s Černým byla dobrým pokusem výzva evropským karikaturistům, ať to Černému (a Čechům) vrátí. Autoři na ni neměli moc času, a tak výsledky není možné brát moc kriticky. Přesto se mi líbila dobře propracovaná fotokarikatura Poláka Jaczka Gawlowského, který záměrně dopracoval jako detail i to pracně hledané tílko...
Jasně nejlepší ale byla karikatura rakouská - vídeňského autora Olivera Schopfa. Zapadá do nejlepší tradice rakousko-uherských tradic, která přitom dříve byla vlastní i české karikatuře, stačí se podívat do podoby Humoristických listů nebo dalších podobných časopisů druhé poloviny 19. století.
Zkuste si to srovnat s obrázky Kemela v iDnesu nebo i se starými dobrými Jiránkovými karikaturami. I jejich kresba je taková milá a laskavá. Celý ten jejich humor pak nevyznívá jako ostré seknutí, ale jako drobná a v podstatě uctivá poznámka...
A jak dobře se to shoduje i s hodnocením celé Entropy z úst odborníků. Je prý mdlá a nepřekračuje komunální humor - a něco na tom bude.
Na Schopfově dílku mne nadchly i jeho slušné znalosti českých reálií, snad až mimoděčný smysl pro náhodnost českého odporu (tragikomický způsob, jak ve skutečnosti podle něj došlo k defenestraci), práce s detailem, výborný odhad toho, co si mocní toho světa mysleli (a i přízemnější skutečný význam toho, co se o Češích v cizině říkává - že páchnou) - a nemluvě o podnětném srovnání obou posledních prezidentů, kteří dělajíce to samé (vystrkujíce zadnici), přece se věnují něčemu jinému - Havel kouří tak důstojně, jak mu to pozice dovoluje, Klaus ale dělá kašpárky.
Můžeme se jen domýšlet, jak povedená by byla Entropa, kdyby na ní pracoval právě Schopf.
Ve srovnání s nepříliš povedeným mystifikačním rozhovorem s Černým byla dobrým pokusem výzva evropským karikaturistům, ať to Černému (a Čechům) vrátí. Autoři na ni neměli moc času, a tak výsledky není možné brát moc kriticky. Přesto se mi líbila dobře propracovaná fotokarikatura Poláka Jaczka Gawlowského, který záměrně dopracoval jako detail i to pracně hledané tílko...
Jasně nejlepší ale byla karikatura rakouská - vídeňského autora Olivera Schopfa. Zapadá do nejlepší tradice rakousko-uherských tradic, která přitom dříve byla vlastní i české karikatuře, stačí se podívat do podoby Humoristických listů nebo dalších podobných časopisů druhé poloviny 19. století.
Zkuste si to srovnat s obrázky Kemela v iDnesu nebo i se starými dobrými Jiránkovými karikaturami. I jejich kresba je taková milá a laskavá. Celý ten jejich humor pak nevyznívá jako ostré seknutí, ale jako drobná a v podstatě uctivá poznámka...
A jak dobře se to shoduje i s hodnocením celé Entropy z úst odborníků. Je prý mdlá a nepřekračuje komunální humor - a něco na tom bude.
Na Schopfově dílku mne nadchly i jeho slušné znalosti českých reálií, snad až mimoděčný smysl pro náhodnost českého odporu (tragikomický způsob, jak ve skutečnosti podle něj došlo k defenestraci), práce s detailem, výborný odhad toho, co si mocní toho světa mysleli (a i přízemnější skutečný význam toho, co se o Češích v cizině říkává - že páchnou) - a nemluvě o podnětném srovnání obou posledních prezidentů, kteří dělajíce to samé (vystrkujíce zadnici), přece se věnují něčemu jinému - Havel kouří tak důstojně, jak mu to pozice dovoluje, Klaus ale dělá kašpárky.
Můžeme se jen domýšlet, jak povedená by byla Entropa, kdyby na ní pracoval právě Schopf.
Komentáře
Okomentovat