Po roce zase hudební problém ve sportu - tentokrát v jezdectví

Pro milovníky jezdectví, zejména drezury. Jak to vlastně je s tím humorným, ale přece jen omylem na dnešním finále ČDP, kde jezdkyně vjela do obdélníku, aniž by si nechala pustit hudbu, když si to před pozdravem uvědomila, vyjela zpět a po uklidnění od rozhodčí (ať začne znovu) vjela zpátky?

Koukal jsem se do pravidel (PDF), ale tam to není moc jasné. Našel jsem, že za opuštění obdélníku mezi dobou vjezdu a výjezdu je vyloučení. To se mi zdá, že se asi mělo celkem automaticky stát, jelikož úlohu žádný zvonec nepřerušil a jezdkyně tedy obdélník opustila z vlastní vůle a proti pravidlům.

Ale budiž... Co ale, kdyby jen nerozhodně zůstala stát (nebo pokračovala bez hudby)? V pravidlech se dále píše jen velmi obecně, že
"Problémy s hudbou soutěžícího během volné sestavy jsou řešeny v souladu s těmito DP."
Ale co to znamená? Je nepřihlášení se o hudbu "omylem v kurzu" (a má tedy být jezdec dříve či později zastaven zvoncem, upozorněn na problém, po jakési nápravě dokončit sestavu a následně nějak/jak? penalizován)? Nebo jde o technický problém a jezdec by tedy měl být "pouze" zastaven zvoncem a po nápravě může pokračovat? Je hlášení se o začátek hudby "součástí kurzu"?

Tak jak se na to díváte? :-)

Komentáře

  1. Anonymní30. září 2012 v 22:52

    Je zjevný rozdíl mezi tím, co budeme považovat za začátek. Pokud je to zvonec, tak je to v pohodě. Pokud se tím myslí vjezd do obdélníku, tak je to rozdíl. Pokud je to kombinace obou, tak jak?;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Okino30. září 2012 v 23:02

    No - v pravidlech se termín "začátek" jaksi příliš neobjevuje (trochu ano, ale ne tak, aby to bylo moc relevantní).

    Naopak často se tam píše o vjezdu - mnoho věcí se posuzuje mezi vjezdem do obdélníku a opuštěním obdélníku. Je tedy zřejmé, že nezačíná-li to, co je přímou součástí úlohy již před tím, tak to jistě začíná vjezdem do obdélníku.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Za Janem Sokolem

Obrázek
Po vzpomínce na Otakara Černého ještě o něco kratší na profesora Jana Sokola . Jan Sokol na Wikikonferenci v roce 2011. Foto: Aktron, CC-BY-SA Potkal jsem ho několikrát díky své nedávné - nebo už dávnější - minulosti wikipedisty. On sám byl naším nejslavnějším kolegou vůbec, šťastný příklad vysokoškolského pedagoga, který vnímal krásu, užitečnost - i rizika Wikipedie. Byl nepochybně velmi sečtělý, ale nejen to. Byl moudrý. A pozor, je rozdíl mezi tím být moudrý a být chytrý. Chytrých lidí je spousta, ale moudrých mezi nimi menšina. A i někteří lidé, kteří jsou tupí jako vantrok, mohou být moudří, i když to je ještě neobvyklejší. Profesor Sokol asi byl i chytrý, ale nikdy jsem to úplně neřešil. S moudrostí se obvykle pojí i pokora. Není to však pokora vědění. Kde věděl a rozuměl, stál si za svým a uměl o tom argumentovat. Kdo je moudrý, nemusí být pokorný v tom, že je moudrý. Je pokorný v tom, že ho samotná moudrost nedělá lepším než ostatní. I když nakonec vlastně dělává, ale to už m...
Další informace

Jak rychle přepsat audio s použitím Google Docs

Obrázek
ikona Dokumentů Google  Způsobů, jak rychle převést audio na text, což se může hodit jak v žurnalistice, tak v sociálněvědním výzkumu, je už docela dost. Když pomineme ty, které stojí peníze, tak se liší v tom, kolik stojí času a práce a jak uspokojivé výsledky přinášejí. Nejjednodušší cesta je samozřejmě ruční přepis. Ten má základní nevýhodu v tom, že je opravdu pomalý a pracný. Kdo se nechce namáhat, může zkusit nějaké nástroje na automatický přepis. Já jsem si v poslední době navyknul na Dokumenty Google. V menu „Nástroje“ najdete volbu „Hlasové zadávání“, v jiné aplikaci (anebo třeba z diktafonu, mobilu, magnetofonu či kamery) si spustíte svůj audiozáznam a přes mikrofon (v notebooku bude vestavěný, u stolního počítače si asi budete muset pomoct s externím, ale možná existuje i cesta přímo vnitřkem počítače bez mikrofonu, pokud přehráváte zvuk z aplikace v počítači – na způsob nastavení počítače pro takový účel se ale zeptejte někoho jiného) nahrajete zvuk do...
Další informace

O motorkářském železném kříži a rudoarmějské pietě

Obrázek
Účastník akce na Olšanských hřbitovech s nášivkou zdroj: Twitter @_Roman_Maca Fotografové zachytili jednoho z účastníků pražského setkání Nočních vlků u příležitosti 75. výročí konce druhé světové války s nášivkou německého železného kříže na rukávu jeho motorkářské bundy. Jelikož jde v první řadě o politiku – a politika je o symbolech – se i tato malá nášivka stala symbolem opovržení nad chováním i smýšlením takových motorkářů. Strhla se nad tím samozřejmě barvitá; no, možná spíš černobílá diskuse. Kromě výsměchu motorkáři část diskutujících namítá, že to, co je na nášivce, není železný kříž, ale „znak chopperů“. To je jistě pravda, tento symbol se skutečně stal znakem kultury jezdců na chopperech . Z diskuse na Twitteru , ze které je převzatá i fotografie v úvodu, s dovolením ocituji některé z těchto obhájců motorkáře – nebo, ať jsem opatrnější, z kritiků kritiky: Přirovnat tohle k německýmu válečnýmu kříži je stejný chucpe, jako přirovnat to, co držíš, k opici. ...
Další informace