Nepřechylovat? Ale jak?
Nebudu se nijak vyjadřovat k libereckému přechylovacímu případu. Nevím o něm moc, a i kdybych věděl, tak nevím, proč bych to měl zrovna já někam šířit. Jen shrnu, že výsledkem celé záležitosti má být vyvolání celospolečenské diskuse a že to vyvolání (spíš oživení) skutečně nastalo.
Hlasování na webu Lidovek v poměru zhruba 4:1 dopadá ve prospěch nepřechylování. Zdá se, že skutečná celospolečenská diskuse by vedla ke změně stávajícího úzu a zániku tohoto jazykového jevu - pravděpodobně u cizích jmen nejdřív a stejně pravděpodobně u všech jmen následně. Zvláště pokud by byly přehlušeny hlasy jazykovědců, kteří podle všeho ještě pořád stojí za výhodami přechylování, pro český jazyk přirozeného.
V celé diskusi ale zatím daleko v pozadí a pouze mimochodem zaznívá podstatná otázka: Když nepřechylovat, tak jak? V nejrůznějších laických diskusích je možné najít příklady jako "Hillary Clinton udělal(!)", "Bill Clinton se viděl s Hillary Clintonem(!)" apod. Dokonce i profesionální pisatel se odhodlá zvolit skloňování nepřechýleného ženského jména podle mužského vzoru ("viděl jsem Saarinena"). Nemluvě o ještě složitějších případech nepřechýlených jmen slovanských - typicky ruských. Mohli bychom skloňovat jejich jména ("vyhrála Kowalczyk před Medvěděvou")? A pokud ano - proč nerozšířit tento zvyk skloňovat jména končící na "a", pokud patří ženě, podle vzoru žena ("Klaus pogratuloval prezidentovi B. Obamovi i jeho ženě M. Obamě")?
I v tomto případě mám pocit, jako kdyby u řady pisatelů byl hlavním motivem nikoli odpor vůči přechylování, ale odpor k jazykovým normám, tendence povolit všechno a nakonec psát, jak se každému zachce - jako hotentoti. Jestli takový názor převáží, možná budeme brzy říkat: "Ministryně Clinton napsal dopis Medvěděva, manželce ruského prezidenta." Nebo je to moc optimistické a psát se bude "Ministrine napsat dopis Medvedeva"...?
Hlasování na webu Lidovek v poměru zhruba 4:1 dopadá ve prospěch nepřechylování. Zdá se, že skutečná celospolečenská diskuse by vedla ke změně stávajícího úzu a zániku tohoto jazykového jevu - pravděpodobně u cizích jmen nejdřív a stejně pravděpodobně u všech jmen následně. Zvláště pokud by byly přehlušeny hlasy jazykovědců, kteří podle všeho ještě pořád stojí za výhodami přechylování, pro český jazyk přirozeného.
V celé diskusi ale zatím daleko v pozadí a pouze mimochodem zaznívá podstatná otázka: Když nepřechylovat, tak jak? V nejrůznějších laických diskusích je možné najít příklady jako "Hillary Clinton udělal(!)", "Bill Clinton se viděl s Hillary Clintonem(!)" apod. Dokonce i profesionální pisatel se odhodlá zvolit skloňování nepřechýleného ženského jména podle mužského vzoru ("viděl jsem Saarinena"). Nemluvě o ještě složitějších případech nepřechýlených jmen slovanských - typicky ruských. Mohli bychom skloňovat jejich jména ("vyhrála Kowalczyk před Medvěděvou")? A pokud ano - proč nerozšířit tento zvyk skloňovat jména končící na "a", pokud patří ženě, podle vzoru žena ("Klaus pogratuloval prezidentovi B. Obamovi i jeho ženě M. Obamě")?
I v tomto případě mám pocit, jako kdyby u řady pisatelů byl hlavním motivem nikoli odpor vůči přechylování, ale odpor k jazykovým normám, tendence povolit všechno a nakonec psát, jak se každému zachce - jako hotentoti. Jestli takový názor převáží, možná budeme brzy říkat: "Ministryně Clinton napsal dopis Medvěděva, manželce ruského prezidenta." Nebo je to moc optimistické a psát se bude "Ministrine napsat dopis Medvedeva"...?
Komentáře
Okomentovat