Jak se čeští myslitelé mýlí v hodnocení vztahu Čechů k Rusku
Není to tak dávno, co jsem v diskusním pořadu TV Prima Partie slyšel europoslance Vladimíra Železného, který vykládal, že není zodpovědné, aby Češi nepodporovali NATO a své euroatlantické spojence, když se díky nim cítí bezpečněji ohledně Ruska. Doslova řekl: "Nebojíme se Ruska z jednoho důvodu, protože jsme pevně zakotveni v Severoatlantickém paktu. To ukazuje, oč důležitější byl náš vstup do Severoatlantického paktu než náš vstup do Evropské unie." Nebyl jediným, kdo takový omyl vyslovil. Jde o chybnou projekci vlastních názorů do hlav jinak smýšlejících lidí. U politika je takový příklad uvažování bohužel dost špatným znamením toho, jak málo rozumí voličům - snad ho omlouvá to, že takřka jistě nejde o jeho voliče.
Průzkum, který provedla agentura STEM pro Hospodářské noviny v srpnu 2008 po gruzínsko-ruském konfliktu, ukázal znovu, jak jsou rozvrstveny společenské vrstvy podle toho, zda se obávají Ruska. "Ohrožení bezpečnosti ČR ze strany Ruska se nejvíce bojí příznivci KDU-ČSL a ODS, nejméně často voliči KSČM," píše se jasně ve zprávě o tomto průzkumu.
Mne osobně taková data nepřekvapují, pravděpodobně by nepřekvapila ani poslance Železného. O to víc je zarážející, jak chybné závěry z nich vyvozuje. Výzkum CVVM prokazuje (soubor pdf), že hlavně voliči levice (obzvlášť KSČM) nedůvěřují NATO. A právě ti, kteří jsou nedůvěřiví k NATO, se nebojí Ruska. Je nepředstavitelné, že by ti, kteří určité organizaci nedůvěřují (a kteří před vstupem do NATO byli proti tomuto vstupu), pociťovali nyní díky členství v této nedůvěryhodné organizaci větší pocit bezpečí.
A právě naopak - Ruska se nejvíc bojí ti, kteří jsou s členstvím v NATO spokojeni. Jinak řečeno se zdá, že členství v NATO a důvěra v toto členství vkládaná naopak žádný pocit bezpečí ohledně Ruska nevytváří či neposiluje.
Přestože je zjevná nesmyslnost této rovnice (díky NATO jsme bezpečnější, takže se méně bojíme Ruska), je stále velmi oblíbená. Patří mezi oblíbené mýty českého politického diskursu, který často manipulativně slouží k vytváření falešného dojmu, že voliči, kteří jsou proti radaru USA v Česku, jsou politicky krátkozrací, naivní či pokrytečtí.
Průzkum, který provedla agentura STEM pro Hospodářské noviny v srpnu 2008 po gruzínsko-ruském konfliktu, ukázal znovu, jak jsou rozvrstveny společenské vrstvy podle toho, zda se obávají Ruska. "Ohrožení bezpečnosti ČR ze strany Ruska se nejvíce bojí příznivci KDU-ČSL a ODS, nejméně často voliči KSČM," píše se jasně ve zprávě o tomto průzkumu.
Mne osobně taková data nepřekvapují, pravděpodobně by nepřekvapila ani poslance Železného. O to víc je zarážející, jak chybné závěry z nich vyvozuje. Výzkum CVVM prokazuje (soubor pdf), že hlavně voliči levice (obzvlášť KSČM) nedůvěřují NATO. A právě ti, kteří jsou nedůvěřiví k NATO, se nebojí Ruska. Je nepředstavitelné, že by ti, kteří určité organizaci nedůvěřují (a kteří před vstupem do NATO byli proti tomuto vstupu), pociťovali nyní díky členství v této nedůvěryhodné organizaci větší pocit bezpečí.
A právě naopak - Ruska se nejvíc bojí ti, kteří jsou s členstvím v NATO spokojeni. Jinak řečeno se zdá, že členství v NATO a důvěra v toto členství vkládaná naopak žádný pocit bezpečí ohledně Ruska nevytváří či neposiluje.
Přestože je zjevná nesmyslnost této rovnice (díky NATO jsme bezpečnější, takže se méně bojíme Ruska), je stále velmi oblíbená. Patří mezi oblíbené mýty českého politického diskursu, který často manipulativně slouží k vytváření falešného dojmu, že voliči, kteří jsou proti radaru USA v Česku, jsou politicky krátkozrací, naivní či pokrytečtí.
Komentáře
Okomentovat